Adolf Flecker (původně Abraham Hermann Flecker) se narodil v Lembergu v Haliči. Roku 1879 absolvoval kurs jednoročních dobrovolníků, roku 1882 byl aktivován jako poručík u pěšího pluku zeměbrany č. 66. Roku 1895 je povýšen na hejtmana, 1908 na majora a 1912 na podplukovníka. Po vypuknutí Velké války se jako velitel praporu 20. pěšího pluku účastní bojů na východní frontě. Padl 8. září 1914 při bitvě u Lembergu. 22. března 1896 se v Lembergu oženil s Dorou Diamand (*Lemberg, 24. října 1870), dcerou advokáta Davida Diamanda. Měl s ní dva syny. Starší Johann se narodil v Czernowitz 8. ledna 1897, byl posluchačem práv a poručíkem pluku pevnostního dělostřelectva č. 2 v rezervě. Od srpna do listopadu 1916 a pak od února do září 1917 se účastnil bojů na jihovýchodní frontě. Mladší syn Paul se narodil taktéž v Czernowitz 9. července 1899, byl též posluchačem práv a fendrychem v rezervě pluku pevnostního dělostřelectva č. 4. 17. září 1915 zažádala ovdovělá Dora Flecker jménem svým a svých synů o povýšení do šlechtického stavu za více jak třicetiletou službu svého manžela v armádě. Císař Karel I. jí vyhověl nejvyšším rozhodnutím ze dne 10. června 1918. Listinou z 8. listopadu 1918 udělil Doře, Johannovi a Paulovi von Flecker titul Edler resp. Edle a erb:
Ve štítě je šikmé zúžené břevno provázené nahoře v červeném zlatým hořícím granátem převýšeným dvěma zlatými hvězdami vedle sebe, dole v modrém zlatě obrněnou paží s mečem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými a modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý gryf s mečem.
Michal FIALA
