Franz Flach se narodil v Lubenci v Čechách, kam byl také domovsky příslušný, 3. ledna 1860. Do armády byl odveden 14. ledna 1877 v nejnižší hodnosti k pěšímu pluku č. 73. V jeho řadách se postupně stává 6. listopadu 1877 titulárním svobodníkem, 26. března 1887 titulárním desátníkem, 18. srpna 1878 kadetem titulárním desátníkem, 26. října 1878 kadetem desátníkem, 1. prosince 1878 kadetem zástupcem důstojníka. Hodnost poručíka získává 1. listopadu 1879, na nadporučíka je povýšen 1. května 1885. V této hodnosti je přeřazen k zeměbraně. 28. března 1888 nastupuje u pěšího pluku č. 40, 1. května 1889 se přesouvá k pěšímu pluku č. 33, kde je 1. května 1892 povýšen na hejtmana 2. třídy. 16. listopadu se dostává k 52. pěšímu pluku zeměbrany a 1. listopadu je povýšen na hejtmana 1. třídy. 16. dubna 1900 je přeložen k pěšímu pluku č. 18 a 1. listopadu 1902 k pěšímu pluku č. 14. 1. května 1904 je povýšen na majora a 1. května 1908 na podplukovníka. Spolu s převelením k pěšímu pluku zeměbrany č. 3 dne 1. května 1911 je povýšen na plukovníka. Po vypuknutí Velké války je nasazen na ruské frontě, ale 30. srpna 1918 upadl do zajetí. V nepřítomnosti je 1. března 1915 povýšen na generálmajora, ze zajetí se dostává až 11. července 1917. Za více jak 30 let služby v armádě s účastí v boji jej císař Karel I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 4. ledna 1918 do šlechtického stavu. Listinou ze dne 25. dubna 1918 mu udělil titul Edler/šlechtic, predikát von Dreikämpfer a erb:
Zúženým zlatým břevnem dělený štít modro – červeně, přes vše jsou svisle postavené tři meče se zlatým jilcem a záštitou, z nichž prostřední je delší než oba krajní. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí červený lev.
10. května 1918 je povýšen na titulárního polního podmaršálka. Umírá 20. července 1928, měl syny Wilhelma (*1891, Felixe (*1894) a Alexandra (*1895) a dceru Eleonoru (*1892)
Michal FIALA
