Johann Fitzner se narodil 10. ledna 1852 v Kaschau v Uhrách (dnes Košice, Slovensko), ale domovsky příslušný byl do Hainburgu v Dolních Rakousích. Do armády nastupuje 11. října 1868 k pionýrskému pluku jako podpionýr. Svobodníkem se stává 1. dubna 1869, četařem 1. ledna 1870, kadetem 4. ledna 1871 a kadetem zástupcem velitele 1. listopadu 1871. Hodnosti poručíka dosahuje 1. května 1873. Na nadporučíka je povýšen 1. května 1877 a na hejtmana 1. listopadu 1884. 1. listopadu 1887 je přidělen ke generálnímu štábu, k pionýrskému pluku se vrací 1. listopadu 1890. 1. května 1893 je přeložen ke 4. pionýrskému praporu, jehož se 1. května 1895 spolu s povýšením na majora stává velitelem. 25. října je přidělen na ministerstvo války, 1. listopadu 1897 povýšen na podplukovníka. 27. dubna 1899 je jmenován pionýrským inspekčním v Krakově, 1. května 1901 je povýšen na plukovníka. 26. října 1902 je přidělen k pěšímu pluku č. 39, 24. února 1903 je jmenován velitelem pěšího pluku č. 20. 9. dubna 1907 je přeložen k 63. pěší brigádě. 1. května 1907 je povýšen na generálmajora a v této funkci je k 1. květnu 1908 poslán na dovolenou s prozatímním výslužným. Aktivován je 8. ledna 1915 jako inspekční zajateckých táborů v oblasti vojenského velitelství Innsbruck, 10. listopadu 1916 mu je propůjčen titul a charakter polního podmaršálka. Následujícího roku působí jako předseda stížnostní komise v Moravské Ostravě. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 14. března 1917 jej císař Karel I. povýšil do šlechtického stavu. Listinou ze dne 2. května 1917 mu udělil predikát von Wehrbrücken a erb:
Polcený štít. Vpravo děleno. Nahoře je ve zlatě červená orlice, dole v modrém jsou tři zlaté kůly. Vlevo v černém vyniká z přirozené vody zlatý kvádrový most o jednom oblouku a s cimbuřím, na jehož prostřední stínce stojí zlatá kotva. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a černo – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí černý lev s červeným jazykem držící v obou tlapách kopí.
Johann Fitzner von Wehrbrücken měl pouze dvě dcery. Starší Gilberte byla provdaná za Karla Staňka, hejtmana pěšího pluku č. 75, mladší Johanna za statkáře Georga Gosselina. 7. listopadu 1917 Fitzner požádal císaře o svolení s přenesením erbu a jména na manžela své starší dcery a o úpravu jeho jména na Stainegg-Fitzner von Wehrbrücken. Ministerstvo vnitra (polní podmaršálek Karl Zahradniczek) nedoporučilo tvar Stainegg, protože podobně znějí jména některých šlechtických rodů. Přenesení šlechtictví a erbu povolil císař Karel I. nejvyšším rozhodnutím ze dne 10. června 1918, diplomem ze dne 9. srpna 1918 stanovil podobu jména na Starnegg-Fitzner von Wehrbrücken a potvrdil erb.
Michal FIALA
