Johann Baptist Ferrari se narodil roku 1810. Pocházel z vážené rodiny z italské Verony, kde její členové po staletí zastávali důležité úřady. Roku 1798 byli Ferrariové přijati mezi zdejší patricije, čímž se jim otevřela cesta k přijetí do zdejší šlechtické obce.
Johann Baptist vstoupil roku 1838 do rakouské státní služby a to nejprve jako městský asesor v rodné Veroně. Od roku 1843 působil jako zástupce tohoto města v Ústřední kongregaci Lombardsko-Benátského království a to až do jejího zrušení roku 1848. V roce 1854 se stal podestou Verony a těšil se mimořádné podpoře vídeňské vlády. Roku 1856 byl proto jmenován zástupcem provincie Verona v obnovené Ústřední kongregaci Lombardsko-Benátského království. Kromě toho byl pověřován úkoly v řadách různých, vládou vytvořených komisí. Od roku 1861 pak působil jako člen likvidační komise pro vyvlastnění majetku pro vojenské účely v Benátsku a vedl kancelář Ústřední kongregace Benátského království.
Za zásluhy o monarchii mu císař František Josef I. kabinetním listem z 28. února 1857 udělil Řád železné koruny III. třídy, na jehož základě byl majestátem z 20. prosince 1865 povýšen do rytířského stavu s predikátem rytíř/Ritter von Ferrari. Zároveň mu byl udělen erb:
Modrý štít, v jehož spodní části jsou tři zlatá břevna. Na nejvyšším stojí pštros přirozené barvy s podkovou v zobáku. Na štítě dvě korunované turnajské přílby s modro-zlatými přikrývadly. Klenotem na pravé jsou tři pera (zlaté mezi modrými), na levé rostoucí zlatý lev. Pod štítem je modrá páska se zlatým heslem MI FRANGO NON PIEGO.
