Listinou danou v Praze 23. listopadu 1617 udělil císař Matyáš Janu (Pavlu) Dvorskému, měšťanovi Starého Města pražského, predikát z Gryfí Hory a erb:
V patě modrého štítu je přirozená skála, která stoupá k pravému okraji, na ní je zlatý gryf s červeným jazykem držící v pravém pařátu červenou růži na zeleném stonku a levým se opírající o vrchol skály. Na štítě spočívá kolčí přílba s červeno – stříbrnými a modro zlatými přikrývadly a s točenicí týchž tinktur, z níž vlají do stran feflíky, vpravo modro – zlaté, vlevo červeno – stříbrné. Klenotem jsou dvě složená křídla, horní červené a spodní stříbrné.
Obrany Prahy před švédským vpádem se účastnili Jan Pavel Dvorský jako hejtman měšťanské setniny a jeho syn Jan Cornelius jako poručík v setnině Vojtěcha Hada z Proseče. Vzhledem k blízkému úmrtí obou byl za jejich statečnost odměněn až jejich vnuk resp. syn Jan Cornelius. Listinou danou v Ödenburgu (dnes Soprony) 14. listopadu 1681 jej císař Leopold I. povýšil do českého vladyckého stavu a polepšil mu erb:
V červeno – modře děleném štítě se stříbrno – zlatě děleným okrajem je v patě stříbrná skála vybíhající vpravo až k dělící linii, na skále stojí zlatý korunovaný gryf s červeným jazykem držící v pravém pařátu partyzánu těsně pod třapcem, jejíž žerdí se opírá o vršek skály, levým pařátem se dotýká téže skály. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo - zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý korunovaný gryf s červeným jazykem držící v obou pařátech stříbrno – červený praporec.
Nedlouho po povýšení Jan Cornelius umírá (+ před 1686). S manželkou Alžbětou Polyxenou rozenou Pachtovou z Rájova měl syna Jana Cornelia (III.), který však umírá roku 1687 v nedospělém věku.
Fiala, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II. Heraldická ročenka 1994, s. 11, 12.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal: Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648. Praha, 2001, s. 17, 222-224, 316.
Michal FIALA
