Dittrich (1875)

Adolf Dittrich se narodil roku 22. února 1826 v Praze Václavu Dittrichovi, pokladníku c. k. městského hejtmanství v Praze, a jeho manželce Magdaleně. Do armády narukoval 24. srpna 1844 k 1. pluku polního dělostřelectva jako podkanonýr ex propriis. 1. května 1845 se stává kanonýrem, 26. března 1847 se dostává k bombardýrskému sboru jako bombardýr, od 6. dubna 1849 jako ohněstrůjce. 16. června 1850 je převelen k 2. pluku pěšího dělostřelectva, 1. prosince v hodnosti podporučíka 2. třídy ke 4. pluku polního dělostřelectva, 1. září 1853 k 5. pluku polního dělostřelectva a 1. srpna 1854 k 12. pluku polního dělostřelectva, v jehož řadách je povýšen na podporučíka 1. třídy. 12. dubna 1859 dosahuje hodnosti nadporučíka a přechází k 2. pluku polního dělostřelectva, u nějž je 1. května 1866 povýšen na hejtmana 2. třídy a 16. dubna 1868 hejtmana 1. třídy. Od 1. listopadu 1871 je učitelem a zástupcem velitele Ústředního dělostřeleckého jízdního kursu, 1. října přechází ke 3. praporu polního dělostřelectva a 1. května 1875 k 9. praporu polního dělostřelectva. Účastnil se tažení v letech 1848, 1849, 1859 a 1866 přičemž hned na tom prvním se vyznamenal, když 9. srpna 1848 při obléhání Peschiery jím vržená bomba vyhodila do vzduchu nepřátelskou prachárnu. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji s nepřítelem jej císař František Josef I. 10. listopadu 1875 povýšil do šlechtického stavu, udělil mu predikát von a erb:

Dělený štít. Nahoře v modrém je rostoucí zlatý kůň. Dole ve zlatě vyniká z přirozeného moře šedá skála a na ní stojí červený hrad s cimbuřím a s cimbuřovou věží provázený po každé straně vybuchující černou bombou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé dělené modro – zlatě, levé zlato – červeně, mezi nimi meč se zlatým jilcem a záštitou.

S manželkou Emmou Wagner (*27. března 1839) měl syny Arthura (*Sankt Pölten, 28. října 1862), Gustava (*Komorn [dnes Komárno, Slovensko], 18. ledna 1870) a Lea (*Krakov, 13. ledna 1877) a dcery Emmu (*Vídeň, 21. listopadu 1865), Idu (*Prešpurk, [dnes Bratislava], 18. prosince 1866) a Karlu (*Olomouc, 10. září 1871).

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com