Dirsztay de Dirszta (Fischl de Dirszta)

Císař František Josef I. povýšil 27. července 1885 budapešťského velkoobchodníka Gutmanna Fischla a jeho syny Lászla a Bélu vzešlé z manželství s Emmou Schossberger do uherského šlechtického stavu, udělil jim predikát dirsztai (de Dirszta) a erb:

Pod modrou hlavou s dvěma zlatými hvězdami je ve stříbře na zeleném trojvrší červený gryf s červeným jazykem držící v pravém předním spáru železnou kotvu. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými a modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí červený gryf s červeným jazykem držící v pravém předním spáru přirozenou lilii přirozených barev na zeleném stonku se dvěma listy. Pod štítem se vine červená páska se stříbrnou devizou IN LABORE NOBILITAS.

Jeho synové si svá německo-židovská jména pomaďarštili na Dirsztay. László Fischlovi de Dirszta to bylo panovníkem povoleno 19. dubna 1889, jeho bratru Bélovi 28. srpna 1901.

Jakožto tureckého hlavního honorárního konzula povýšil 30. listopadu 1905 František Josef I. László Dirsztaye de Dirszta, jeho staršího syna Viktora Adolfa z manželství s Etelkou Steinfeld, mladšího syna Andora z druhého manželství s Georginou Plaut a adoptivního syna Ferencze Dirsztaye do uherského stavu svobodných pánů, udělil jim titul Nagyságos (Wohlgebohren), postavení magnáta a polepšil jim erb:

Polcený štít. Vpravo v modrém vychází zpoza zeleného trojvrší zlaté slunce převýšené třemi zlatými hvězdami (1,2). Vlevo děleno, nahoře ve zlatě rostoucí černá orlice s červeným jazykem, dole v červeném stříbrná kotva. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé děleno zlato – modře, levé zlato – červeně, mezi nimi jiřina přirozených barev na zeleném stonku o dvou listech. Štítonoši jsou dva zlatí lvi s červeným jazykem na bronzové arabesce, z níž visí modrá páska se zlatou devizou: LABOR NOBILITAT.

14. května 1910 rozšířil císař uherský stav svobodných pánů i na mladšího Gutmannova syna Bélu Dirsztaye von Dirszta a jeho syny Andora a Gidu z manželství s Irén Brüll.

 

Autor: Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com