Alexander Czveits se narodil roku 1832 v Moholu v Báčce (dnes Mol, Srbsko). Do armády vstoupil 10. srpna 1849 jako vojín ex propriis u 27. pěšího pluku. 16. října 1851 se stává plukovním kadetem, 8. dubna 1852 dosahuje hodnosti podporučíka 2. třídy a 24. července 1854 podporučíka 1. třídy. 1. ledna 1856 přechází k 11. husarskému pluku, v jehož řadách dosahuje 3. května 1856 hodnosti nadporučíka. Spolu s povýšením na hejtmana 2. třídy je 8. dubna 1859 přeložen ke štábu generálního kvartýrmistra a tam je 5. června 1859 povýšen na hejtmana 1. třídy. Krátce po svém vstupu do armády roku 1849 se podílel na obléhání Petrovaradína. Války s Itálií roku 1859 se účastnil jako přidělenec brigády Boér VIII. armádního sboru, byl v bitvě u Montebella 20. května 1859 a u Melegnana 8. června. Za statečnost v bitvě u Solferina byl vyznamenán Vojenským záslužným křížem. Kabinetním listem ze dne 17. prosince 1859 mu císař František Josef I. udělil Řád Železné koruny III. třídy, na jehož základě byl listinou danou ve Vídni 10. června 1860 povýšen do rytířského stavu, byl mu udělen predikát Ritter Czveits von Potissije a erb:
Štít je čtvrcený stříbrným křížem. 1. v modrém obrněný jezdec na hnědém koni s červenou, zlatě lemovanou sedlovou pokrývkou, s otevřeným hledám, červeným perem na přílbě máchající v pravici mečem a provázený v levém horním rohu zlatou hvězdou. 2. v červeném dvě zkřížené pušky se vztyčenými bajonety. 3. v červeném přirozená voda, přes ní se klene obloukový most o třech pilířích, který uprostřed vybuchuje. 4. v modrém červený hrad s cimbuřím, černou bránou provázenou čtyřmi střílnami a s věží s cimbuřím a dvěma okny doprovázený v levém horním rohu hořícím granátem. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. dvě rozevřená křídla, pravé dělené modro – zlatě, levé opačně, mezi nimi obrněná paže držící meč se zlatým jilcem a záštitou, přikrývadla modro – zlatá; II. rostoucí červený lev, přikrývadla červeno – stříbrná. Pod štítem se vine modrá páska se zlatou devizou AUDACIA ET FAVORE.
Michal FIALA