Gustav Brosch se narodil roku 1844 v Chomutově. Od roku 1855 navštěvuje kadetní ústav v Lobzówě u Krakova, od roku 1857 kadetní školu ve Fiume. 30. srpna 1859 je coby posluchač 2. ročníku odveden jako prozatímní námořní kadet na fregatu Venus. V říjnu téhož roku je přeložen na korvetu Dandolo sloužící jako pozorovací loď ve Středomoří během španělsko-marocké války, Garibaldiho obsazení Sicilie a Neapolska a francouzské intervence v Sýrii. Koncem roku 1860 je přeložen na brigu Pylades křižující podél istrijského pobřeží. 12. března 1861 se stává skutečným kadetem a nastupuje na fregatu Schwarzenberg, aby se v září 1861 přelodil na fregatu Radetzky. V říjnu 1862 se stává posluchačem hydrogeologické školy v Terstu. V srpnu 1863 složil zkoušku na námořního důstojníka, načež slouží v benátské laguně na různých plavidlech. Během šlesvicko-holštýnské války roku 1864 slouží na palubě pancéřové fregaty Don Juan d´Austria a účastní se obsazení ostrovů Sylt, Föhr a dalších, v listopadu 1864 získává velení pirogy Eulalia sloužící jako pohraniční hlídka na Po di Goro. V květnu 1865 je jmenován velitelem dělového člunu č. 10 hlídkujícího poblíž Mantovy. V lednu 1866 je umístěn na škuner Saida křižující u pobřeží Albánie. V dubnu 1866 je povýšen na fendrycha řadové lodi a je přeložen nejprve na jachtu Greif a pak na řadovou loď Kaiser, na jejíž palubě se jako velitel divisionu 1. baterie účastní bitvy u Lissy 20. července 1866. Od října 1866 do března 1868 slouží na škuneru Arethusa, pak na pancéřové fregatě Kaiser Max. Roku 1869 obdržel velení parníku Thurn-Taxis a následně byl jmenován důstojníkem baterie na parníku Vulkan. který se zapojil do potlačení dalmatského povstání v Boce Kotorské. Poté krátce slouží na parníku Gargnano a od července 1870 do ledna 1871 podniká instruktážní cestu po Dunaji a jeho splavných přítocích, což přispělo k jeho určení ke službě v c. k. námořním sboru v Pule. 26. dubna 1871 je povýšen na poručíka řadové lodi. V květnu 1872 je jmenován prvním poručíkem jachty Admiral Tegetthoff určené k průzkumu severních polárních oblastí. Za zásluhy na této výpravě jej císař František Josef I. vyznamenal Řádem Železné koruny III. třídy uděleným nejvyšším rozhodnutím ze dne 1. října 1874. Na základě tohoto řádu jej listinou danou ve Vídni 2. února 1876 povýšil do rytířského stavu, udělil mu predikát rytíř/Ritter von a erb:
V modrém štítě pluje na moři zlatý lev se zatočeným rybím ocasem držící v pravé tlapě svisle před sebou na zlaté žerdi červenou lodní vlajku se stříbrným břevnem, který je v pravém horním rohu provázen zlatou hvězdou. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby s modro – zlatými přikrývadly. Klenoty: I. dva rohy, pravý dělený modro – zlatě, levý opačně, mezi nimi zlatá hvězda; II. lev ze štítu.
Michal FIALA
