Johann Michael Bresselau (1752-1805) konvertoval roku 1796 od židovské víry k luteránství. Byl komerčním radou falckého kurfiřta Karla Theodora a listinou ze dne 25. listopadu 1800 jej císař František II. povýšil do říšského šlechtického stavu s predikátem z Bressendorfu (von Bressendorf) a udělil mu erb:
Čtvrcený štít. V prvním modrém poli dvě zlaté lilie nad sebou, ve druhém stříbrném zelený had, ve třetím zlatém modrý kůl a ve čtvrtém červeným zlatý rostoucí orel. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-stříbrnými a červeno-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou tři pera – modré, stříbrné a červené.
Jeho syn Felix (1798-1848) byl 3. února 1814 přijat mezi bavorskou šlechtu. Vykonával úřad bavorského královského lesmistra. Roku 1832 se oženil s Auguste von Bary (1811-1879), se kterou měl tři syny a dceru. Nejstarší syn Adolar (1836-1906) byl bavorským komořím a generálporučíkem a čestným rytířem evangelického Řádu Johanitů. Založil evangelickou větev rodiny. Počátkem 20. století byl jejím reprezentantem Adolarův syn Ralph (*1871), bavorský komoří, rytmistr a velitel eskadrony 1. pluku těžké jízdy. Druhorozený Felixův syn Robert (*1839) byl velkostatkářem. Roku 1867 se oženil s katoličkou Stephanií von Hoffstetten (*1848) a také jejich děti byly katolického vyznání. Z této linie vynikl jeho syn Eugen (*1868), spisovatel a technický sekretář mnichovské dostihové společnosti. Nejmladší ze sourozenců Erwin (*1846) se etabloval jako velkoobchodník. Jeho manželkou byla Marie Beckmannová (*1857) původem z Lipska, kde se také usadil. Ve svazku se narodili čtyři dcery a syn Felix (*1876), který byl majitelem nakladatelství v Lipsku.
