Velmi vlivným, byť dnes téměř neznámým, rakouským státním úředníkem předbřeznové éry byl Karl Braulik (†1832). Od roku 1805 působil jako koncipista u císařského dvora a o rok později byl zařazen k Policejnímu dvornímu úřadu, který (spolu s Cenzurním úřadem) v letech 1817 až 1848 řídil Josef hrabě Sedlnitzky, jeden ze symbolů tzv. metternichovského Rakouska a policejního absolutismu předbřeznové éry. V roce 1811 byl povýšen na dvorního sekretáře, roku 1812 na vládního radu a v roce 1816 se stal dvorním radou. Krátce nato, 30. června 1817, jej František I. svým osobním listem (což byla mimořádná pocta) povýšil za vynikající zásluhy o stát bez taxy do šlechtického stavu. Ještě předtím, než si Braulik stačil požádat o vydání nobilitační listiny, vyznamenal jej císař podruhé – tentokrát 13. března 1820 rytířským titulem opět uděleným bez taxy. O diplom sice požádal až roku 1826, byl mu však vydán s datem udělení rytířského stavu. Jeho prostřednictvím pak získal Karl rytíř von Braulik erb:
V modrém štítě se zlatými cvikly v hlavě štítu je na podstavci toskánský sloup s dvojstupňovou patkou. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby s modro – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou na obou tři pera, vždy jedno zlaté mezi dvěma modrými.
Jméno Braulik je někdy též psáno v podobě Braulick.
Michal FIALA – Jan Županič
