Listinou danou v Budapešti 14. ledna 1895 císař František Josef I. povýšil Ferencze Brandtnera, plukovníka zeměbrany, za třicet let služby v armádě s podílem na taženích do Itálie roku 1859 a 1866 s účastí v bitvách u Solferina a Custozzy, spolu se synem Ernőem vzešlým z manželství s Ernesztinou Weitersheim, do uherského šlechtického stavu, udělil mu predikát törökbecsei (de/von Törökbecse) a erb:
V modrém štítě nad zeleným trávníkem v patě štítu teče přirozená řeka, na jejímž vzdálenějším břehu stojí stříbrný kvádrový hrad sestávající se ze zlaté kvádrové věže s cimbuřím dvěma okny v patře a s černou bránou se zlatou polospuštěnou mříží, od níž se k okrajům štítu táhne na každou stranu kvádrová zeď s cimbuřím a jednou černou střílnou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě šavli se zlatým jilcem a záštitou.
Királyi Könyvek, 69. kötet, 536 oldal; 71. kötet, 45-47 oldal.
Michal FIALA
