Císař František Josef I. povýšil 2. května 1905 generálmajora Svetozára Boroeviće (*Umetić, 13. prosince 1856; +Klagenfurt, 23. května 1920) za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji při okupaci Bosny v bojích u Kosny, Maglaje, Žepče, Kakanj-Doboj, Visoky a při dobytí Sarajeva, spolu se synem Frigyesem vzešlým z manželství s Leontinou Rosner, do uherského šlechtického stavu, uděluje mu predikát bojnai (de/von Bojna) a erb:
Polcený štít. Vpravo v modrém je uherská šavle se zlatým jilcem a záštitou zkřížená pod kosmo položeným stříbrným psacím brkem, oboje nahoře provázené stříbrnou hvězdou. Vlevo v červeném je zlatá hořící pochodeň. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými a červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí stříbrný lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě šavli ze štítu.
Za bitvu u Komarówa (26. srpna – 2. září 1914) byl posmrtně odměněn rytířským křížem Řádu Marie Terezie. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 2. června 1917 mu císař Karel I. udělil komandérský kříž Řádu Marie Terezie (176. promoce téhož dne). Nároku na povýšení do stavu svobodných pánů nevyužil, toužil pouze po predikátu von Dukla und Isonzo, avšak toho nedosáhl. O uvažované povýšení do hraběcího stavu přestal mít zájem po smrti svého jediného syna.
Királyi Könyvek, 71. kötet, 395, 476-479 oldal.
Kerschbaumer, Arno: Nobilitierungen unter der Regentschaft Kaiser Karl I./IV. Károly király (1916-1921). Graz 2016, s. 212.
Michal FIALA
