Zakladatelem rodu Bondyů šlechticů z Bondropu byl pražský velkoprůmyslník Maximilian Bondy (1854-1933). Jeho rodina pocházela z Brandýsa nad Labem, kde se na konci 18. století připomíná Salomon Bondy (zřejmě 1784 – 1861). Salomon přesídlil do Prahy a jedním z jeho dětí byl Moritz Salomon (1820-1876?), pražský obchodník. Jeho syn, výše zmíněný Maximilian, založil 1898 v Povrlech u Ústí nad Labem měďárnu (huť na tavení mědi) a později se stal viceprezidentem správní rady akciové společnosti „Kupfwerke Österreich“, komerčním radou, cenzorem pražské pobočky Rakousko-uherské banky, správním radou české Union banky v Praze a členem direktoria bosenské akciové železářské společnosti v Zenici (Eisen Industrie A. G. Zenica).
Roku 1887 se v Praze oženil s Marií Plohnovou, se kterou měl syna Herberta Moritze (1888-1939) a tři dcery. Rodina žila na Novém Městě v Bredovské ulici (dnes Politických vězňů). Nejvyšším rozhodnutím ze 14. února 1914 byl Maxmilian za své zásluhy o obecné blaho povýšen do šlechtického stavu s povinností uhradit taxu a listinou z 31. července 1914 získal predikát Bondy šlechtic z Bondropu (Bondy Edlervon Bondrop) a erb:
Modro-zlatě sníženě dělený štít. V horním poli zlatá hvězda provázená po stranách a dole jednou stříbrnou lilií. Ve spodním poli jsou dva napříč položené a sebe se dotýkající železné válce. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými přikrývadly, ze které vyrůstá černý orel se zlatou zbrojí a červeným jazykem.
Maximilianův syn a dědic Herbert (1888-1939) žil po rozpadu Rakousko-Uherska v Československu. Patřil mezi přední průmyslníky republiky, byl v představenstvu České banky Union a ve správní radě společnosti Měďárny Čechy. Po okupaci českých zemí Německem se mu podařilo emigrovat do Buenos Aires. Z manželství s Marií Glaserovou (1890-1935) měl dvě dcery a rod jím vymřel po meči.
