Friedrich Bolfras vstoupil 25. srpna 1790 po desetileté službě knížectví Anhalt-Zerbst do c. k. služby jako kadet a fendrych pomocného anhlaltsko-zerbstského pomocného sboru. 1. února 1792 získává hodnost podporučíka, 1. června 1798 je přeložen k dragounskému pluku Riesch, v jehož řadách se 1. února 1799 stává nadporučíkem. 16. února 1809 je převelen k vojenskému vozatajskému sboru, kde je 1. července 1813 povýšen na rytmistra 2. třídy a 1. března 1814 na rytmistra 1. třídy. V řadách anhaltsko-zerbstského pomocného sboru se podílel na válečných taženích od roku 1790 do roku 1796, u vozatajstva prodělal tažení v letech 1809, 1812-1815. 28. února 1824 jej císař František I. povýšil do šlechtického stavu, udělil mu predikát von Ahnenburg a erb:
Dělený štít. Nahoře kosmo děleno stříbrno – červeně s rostoucím divým mužem, který v pravé ruce drží kyj, jejž si opírá o rameno, levou ruku má opřenou v bok a její předloktí je ovinuté dvěma hady, vše přirozených barev. Dole v modrém stojí na skále pevnost se třemi věžemi s cimbuřím o třech stínkách a jednou střílnou spojenými zdí a s otevřenou bránou v prostřední z nich. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí černá orlice s červeným jazykem.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 10. srpna 1904 povýšil císař František Josef I. skutečného tajného radu, svého generálního pobočníka a přednostu své vojenské kanceláře, polního zbrojmista a majitele pěšího pluku č. 84 Arthura Bolfrase von Ahnenburg do stavu svobodných pánů. Listinou danou ve Vídni 3. října 1904 mu povolil odložit predikát, psát se pouze Freiherr von Bolfras a polepšil mu erb:
Polepšení spočívalo v přidání koruny svobodných pánů a červené pásky s devizou Nichts versprechen, alles halten psanou stříbrnou frakturou.
Michal FIALA
