Georg Böhm-Ermolli se narodil roku 1813 v Kunvaldu na Moravě. 4. června 1833 vstupuje jako vojín k pěšímu pluku č. 1. Svobodníkem se stává 1. února 1836, desátníkem 1. října 1839, šikovatelem 26. července 1845, poručíkem 2. třídy 23. března 1849, poručíkem 1. třídy 15. prosince 1850, nadporučíkem 18. listopadu 1854, hejtmanem 2. třídy 20. července 1859 a hejtmanem 1. třídy 13. listopadu 1864. K 1. květnu 1877 odchází na vlastní žádost na odpočinek s povýšením na titulárního majora po 43 letech 10 měsících a 27 dnech nepřetržité služby, ke kterým byly ještě připočteny tři roky za účast na válečných taženích do Itálie v letech 1848, 1849 a 1859, během prvních dvou z nichž obdržel stříbrnou medaili za statečnost II. třídy (4. listopadu 1848) a I. třídy (13. dubna 1849). Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej císař František Josef I. povýšil listinou danou ve Vídni 14. září 1885 do šlechtického stavu, udělil mu predikát von a erb:
V modrém štítě je široký zlatý kůl s modrou krokví ve svém středu. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je zlatý okřídlený kůň.
Císař Karel I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 17. srpna 1917 jeho syna Eduarda von Böhm-Ermolli narozeného v Anconě 21. února 1856, generálplukovníka a velitele skupiny vojsk, na základě Řádu Marie Terezie, jehož komandérem jej jmenoval vlastnoručním listem 28. července 1917, do stavu svobodných pánů. Listinou danou ve Vídni 3. října 1917 polepšil Eduardu svobodnému pánu von Böhm-Ermolli erb:
Polepšení spočívalo v přidání koruny svobodných pánů.
31. ledna 1918 byl povýšen na polního maršálka a 1. prosince 1918 byl penzionován. Dožil v Opavě, kde zemřel 9. prosince 1941.
Michal FIALA
