Pražský rodák Wilhelm Biedermann (1817–1893) se rozhodl pro vojenskou kariéru. Vyznamenal se během válečných tažení let 1848 – 1849 a 1859, ale největší slávy dosáhl ve válce s Itálií roku 1866, kdy se mimořádným způsobem vyznamenal jako podplukovník pěšího pluku č. 76 v bitvě u Custozzy 24. června 1866. Za prokázané hrdinství byl nejvyšším rozhodnutím ze dne 18. července 1866 vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy s válečnou dekorací a následně povýšen na plukovníka a velitele pluku, u kterého dosud sloužil. Na základě tohoto řádu jej pak císař František Josef I., který tehdy zastával funkci velitele pěšího pluku č. 61, povýšil listinou danou ve Vídni 11. října 1871 do rytířského stavu, udělil mu predikát rytíř/Ritter von a erb:
Dělený štít. Nahoře je volně ve zlatě červený hrad s cimbuřovou zdí prolomenou bránou a šesti okny, zpoza níž vyniká cimbuřová věž se třemi okny. Dole v modrém jsou vedle sebe tři zelené pahorky, na každém stojí strom s podlouhlou kónickou, dvakrát obkrouženou zelenou korunou a hnědým kmenem. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé přední tlapě šavli se zlatým jilcem a záštitou, přikrývadla červeno – zlatá; II. dva rohy, pravý dělený modro – stříbrně, levý opačně, mezi nimi strom ze štítu, přikrývadla modro – stříbrná.
O tři roky později, 1. května 1874, byl rytíř Biedermann povýšen na generálmajora. V lednu 1878 byl vyznamenán rytířským křížem Leopoldova řádu, ale krátce nato, 1. března 1878, odešel do výslužby a při této příležitosti mu byla udělena hodnost polního podmaršálka ad honores. I v penzi se ovšem věnoval veřejným záležitostem a roku 1880 byl zvolen členem správní rady Nadace císaře Františka Josefa pro důstojnické vdovy a sirotky.
Zemřel 16. listopadu 1893. Pohřeb se uskutečnil s velkou pompou ve vídeňském Votivním kostele, odkud byl pak zesnulý podmaršálek převezen na hřbitov v Grinzingu.
Michal Fiala – Jan ŽUPANIČ
