Karl Bianchi se narodil ve Funchalu na ostrově Madeira jako syn zdejšího rakouského konzula Giovanni Bianchiho, bratrance známého rakouského polního podmaršálka Friedricha von Bianchi (1768-1855), který byl za zásluhy na porážce maršála Murata a obsazení Neapolska roku 1815 neapolským králem Ferdinandem IV. povýšen na vévodu di Casa-Lanza a o rok později do rakouského stavu svobodných pánů.
Karl vyrostl v Itálii a později vstoupil do rakouské státní služby. Po smrti jeho otce jej c. k. ministerstvo obchodu pověřilo funkcí konzula ve Funchalu, kde prokázal cenné služby arcivévodovi Ferdinandu Maxmiliánovi (pozdějšímu mexickému císaři) a jeho ženě Charlottě, kteří zde na svých cestách nějaký čas pobývali.
Za tyto zásluhy a za příkladný výkon služby konzula mu císař František Josef I. osobním listem z 15. února 1861 udělil Řád železné koruny III. třídy. Na jeho základě byl 11. listopadu 1863 Karl povýšen do rytířského stavu s predikátem rytíř/Ritter von Bianchi a byl mu udělen erb:
Ve stříbrném štítě červený svatoondřejský kříž, ve kterém je devět zlatých včel – pět položených kosmo a čtyři šikmo. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby, pravá s červeno-zlatými, levá s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenoty jsou tři pera – na pravé přílbě zlaté mezi červenými, na levé červené mezi stříbrnými. Pod štítem je červená páska se zlatým heslem PER LA FEDELTA.
