Jodok Bezeljak (1860-1935) se narodil ve Schwarzenbergu bei Idria (Črni Vrh) v Kraňsku (Slovinsko). Odveden byl 1. října 1881 k pěšímu pluku č. 17. 26. prosince 1881 byl převelen k vozatajskému pluku č. 2. Dne 6. dubna 1882 byl povýšen na desátníka, ale již 26. července 1882 byl přeložen k pěšímu pluku č. 39 a následně 27. října 1883 k pěšímu pluku č. 38.
Tehdy již studoval na kadetní škole, protože byl 1. srpna 1884 povýšen na desátníka titulárního četaře, 18. srpna 1885 se stává kadetem desátníkem - titulárním šikovatelem (u pěšího pluku č. 93). Na kadeta - šikovatele byl povýšen 1. května 1886 a kadeta - důstojnického zástupce pak 1. června 1886. Důstojníkem (poručíkem) se stal ovšem až 1. ledna 1889 a 1. května 1893 byl povýšen na nadporučíka. 3. ledna 1895 byl přeřazen k c. k. zeměbraně (k. k. Landwehr), konkrétně k pěšímu pluku č. 13, kde byl 1. května 1900 povýšen na hejtmana II. třídy. Po převelení převelení k pěšímu pluku č 22 byl zároveň dne 1. listopadu 1902 povýšen na hejtmana I. třídy. Od 1. listopadu 1910 sloužil u pěšího pluku č. 21 a od 1. května 1912 (již jako major) k pěšímu pluku č. 34, kde byl také k 1. březnu 1915 povýšen na podplukovníka.
Při vypuknutí Velké války byl velitelem záložního praporu a posádky nedaleko haličského města Jarosław severně od pevnosti Przemyśl. 28. října 1914 byl i se třetím pochodovým praporem (Maschbatallion) přesunut do Borszowice v ruském Polsku, kde přebral velení pluku a zároveň byl nucen ustoupit na Krzeczowice. Účastnil se bojů u Białeho Kościóła a Skały, ovšem v prosinci 1914 onemocněl. K pluku se vrátil až 8. března 1915 a účastnil se pozičních bojů u Repejova v Karpatech (dnes Slovensko), přičemž utrpěl omrzliny nohou a opět byl hospitalizován. Na frontu se vrátil až 20. července 1915, kdy přebral velení celého 20. pěšího pluku domobrany, s nímž se účastnil bojů na Bugu u Kamionky Strumiłowe a Sawonie a vojenských operací na Złote Lipě v okolí Złoczówa. V rámci 66. pěší brigády generálmajora Mihaljeviće se podílel na útoku na silně opevněné ruské pozice u Horodyłówa, následně bojobal u Markopole a Palikrowů. Z důvodu nemoci byl ovšem opět přeložen do zázemí (do Nowosiólek ke 34. pluku), kde převzal velení 1. praporu v následných pozičních bojích. Koncem února 1916 onemocněl zánětem nervů a byl umístěn do pevnostního špitálu v Krakově. 1. září 1916 byl superarbitrován a až do budoucího opětovného získání služební způsobilosti působil jako velitel rekonvalescenčního oddělení zeměbraneckého pluku č. 32 v Niepołowicích.
Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji s nepřítelem jej císař Karel I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 5. dubna 1917 do šlechtického stavu, nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. září 1917 mu udělil predikát von Horodylow a listinou danou ve Vídni 14. září 1917 také čestný titul šlechtic/Edler a erb:
Kosmo čtvrcený štít. Nahoře je ve zlatě modrá orlice s červeným jazykem, dole je ve stříbře červená růže. Vpravo je v černém stříbrná lilie. Vlevo v červeném vyniká z okraje štítu stříbrně obrněná paže s mečem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je pět per, modré, zlaté, černé, stříbrné a červené.
Jodok Bezeljak se oženil s Emmou roz. Noppesovou (1861-1945), dcerou zaměstnance finanční stráže Petera Noppese a vdovu po zemřelém c. k. hejtmanovi Hugo Reichelovi, a po skončení války se usadil v severomoravském Šumperku, kde také roku 1935 zemřel.
Michal FIALA - Jan ŽUPANIČ
(Za spolupráci děkujeme p. V. Březinovi)
