Louis-César-Gabriel (1765–1819) se narodil 9. září 1765 ve Versailles. V duchu rodinné tradice se rozhodl pro vojenskou dráhu. Roku 1786 byl povýšen na kapitána královské armády, ale jeho skutečná kariéra začala až po brumairském převratu roku 1799. Roku 1800 byl jmenován pobočníkem maršála Murata, o dva roky později se stal brigádním generálem a v roce 1806 divizním.
Roku 1807 obsadil Jónské ostrovy a vyhlásil zde francouzský protektorát. V následujícím roce jej však Napoleon z úřadu odvolal. Byl pak pověřen velením divizi v Turíně a následně na Korsice a byl pověřen řízením dvora papeže Pia VII., který byl internován v Savoně.
Dne 13. února 1811 mu Napoleon I. udělil titul hraběte císařství a erb:
Modro-červeně čtvrcený štít. 1. hrabě-voják. 2. zlatý lev přeložený stříbrným šikmým břevnem se třemi černými mouřenínskými hlavami. 3. vavřínový věnec šikmo přeložený stříbrnou sekerou a v pravém horním rohu provázený stříbrnou pětihrotou hvězdou. 4. v modrém stříbrný kůl se třemi černými krokvemi.
Později Napoleon jmenoval hraběte Berthiera guvernérem Piemontu. Po návratu Bourbonů se přidal na jejich stranu a za stodenního císařství nepodpořil Napoleonův návrat. Po návratu Ludvíka XVIII. byl jmenován generálporučíkem a generálním inspektorem pěchoty, zahynul však nešťastnou náhodou již 17. srpna 1819 na zámku Grosbois, kde byl na návštěvě u své švagrové, kněžny z Wagramu.
Jeho bratry byli maršál a velkohodnostář Francie, kníže Louis-Alexandre (1753–1815), Victor-Léopold (1770–1807) a Alexandre-Joseph (1792–1849) Bertierové.
Louis-César-Gabriel měl s Thérèse Augustine Déguillon tři dcery a syna Paula Césara Augusta, 2. hraběte Berthiera (1801–1845), jenž se stal plukovníkem jízdy. Posledním mužským členem rodu byl Paulův syn Paul Ferdinand Alfred, 3. hrabě (1834–1895), který po sobě zanechal jedinou dceru Suzanne (1868–1936).
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
