Bermannové pocházejí z Oesdorfu, malé obce (dnes části) města Bad Pyrmont v Dolním Sasku. Rodina byla židovského původu, ale na počátku 19. století konvertovala a zároveň přesídlila do Vídně. Do šlechtického stavu byla povýšena díky Viktorovi (1853-1914). Narodil se roku 1854 ve Vídni. Po vstupu do státní služby rychle stoupal na hodnostním žebříčku. Podařilo se mu získat důvěru samotného císaře a svou kariéru roku 1912 zakončil jako vládní rada, účetní ředitele generálního ředitelství c. k. soukromého a rodinného fondu a sekretář habsburského řádu Hvězdového kříže. Byl také aktivní v humanitární oblasti, o čemž svědčí fakt, že byl donátem I. třídy řádu Maltézských rytířů s právem nosit řádový odznak na stuze kolem krku. Náležela mu navíc dekorace s tzv. jeruzalémskou distinkci. Tento odznak v podobě řádového štítu položeného na ozdobně složenou zlatou stuhu ve tvaru mašle směli nad osmihrotým maltézským křížem nosit všichni, kteří věnovali špitálnímu fondu v Jeruzalémě alespoň 500 zlatých (1000 korun).
Kromě řady zahraničních řádů byl Viktor Bermann také rytířem řádu Železné koruny III. třídy a držitelem medaile a kříže, jež byly dvorním hodnostářům udíleny při příležitosti císařských jubileí roku 1898 a 1908.
Při příležitosti odchodu do výslužby jej František Josef nejvyšším rozhodnutím ze 24. ledna 1912 bez taxy povýšil do šlechtického stavu. Svůj přídomek Bermann odvodil podle místa svého domu, stojícího na rohu (něm. Eck) vídeňské ulice Graben. Predikát Bermann šlechtic von Grabeneck (Bermann Edler von Grabeneck) mu pak byl udělen listinou z 24. dubna téhož roku spolu s vyžádaným erbem:
Zlato-červeně dělený štít. V horním poli je černá rostoucí orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem, v dolním stříbrná krokev. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí černá orlice ze štítu.
