Ludwig Berl (1856-1923) pocházel ze židovské rodiny ze západočeského Bečova nad Teplou. Byl nejmladším, devátým dítětem obchodníka Abrahama Berla (1804-?) a jeho ženy Elisabeth rozené Hirschové (1810-?). Část rodiny se před polovinou 19. století ve Vídni. Ludwig se stal bankéřem a žil v Berlíně. Zde se také roku 1891 oženil s Annou Mende (1865-?), která pocházela ze staré frankfurtské bankéřské rodiny.
Zůstával ale stále rakouským občanem a jeho zásluhy o monarchii byly oceněny důstojnickým křížem řádu Františka Josefa. Nejvyšším rozhodnutím ze 30. dubna 1917 pak císař Karel I. povýšil Ludwiga Berla šlechtického stavu bez taxy. Vydání listiny se mírně zdrželo korekturami zvoleného znaku a sporem o predikát. Ludwig totiž požádal o povolení psát se „von Berl-Mende“, k čemuž ale nedostal nejvyšší svolení. Listinou z 1. srpna mu tak získal jen predikát von Berl a erb:
Černo-zlatě polcený štít se sníženým stříbrným hrotem. V horních polích je misková váha střídavých tinktur, ve spodním nad sebou dva modří kapři s červenými ploutvemi. Na štítě je korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí černý medvěd s červeným jazykem.
Rod pravděpodobně vymřel roku 1939.
ŽUPANIČ, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
