Listinou danou ve Vídni 12. září 1877 povýšil František Josef I. Antona Becka, rytíře Leopoldova řádu, jenž mu byl udělen nejvyšším listem ze dne 16. července 1877, narozeného 6. ledna 1812 v Budči na Moravě, doktora práv, dvorního radu, ředitele Dvorní a státní tiskárny, člena-korespondenta Královské české společnosti nauk, čestného občana Slavonic, komandéra královského portugalského Kristova řádu, důstojníka královského řeckého řádu Spasitele a komandéra osmanského řádu Medžidie, do rytířského stavu, udělil mu predikát Ritter von Beck/rytíř Beck a erb:
Dělený štít. Nahoře ve zlatě jsou tři přirozené fialky na dvojlistých zelených stoncích (2,1). Dole v červeném je ocílka se zlatým držadlem nad stříbrným oválným křemenem, z něhož vějířovitě šlehá pět plamenů. Na štítě spočívají dvě korunované přílby. Klenoty: I. zlaté křídlo s fialkou ze štítu, přikrývadla modro – zlatá; II. rostoucí zlatý gryf s červeným jazykem tisknoucí navzájem k sobě dva černé knihtiskařské tampony na červených, zlatě obroubených držadlech, které drží v pařátech, přikrývadla červeno – zlatá. Pod štítem se vine modrá páska se zlatou devizou OPTIMIS NON IMPAR.
Anton rytíř von Beck zemřel v Pleuně ve Štýrsku (dnes Plevna, Slovinsko) 19. srpna 1895.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 28. srpna 1898 povýšil František Josef I. Antonovu vdovu Hersilii rozenou Hagenauer (* Terst, 13. srpna 1828, + Vídeň 11. prosince 1911) a její děti Maximiliana Wladimira (* Vídeň, 6. září 1854, + tamtéž 20. ledna 1943), doktora práv, ministerského radu na ministerstvu orby a poručíka v evidenci 6. zeměbranného hulánského pluku, Theresu von Beck provdanou Allmayer, narozenou roku 1856 ve Vídni, Antonii von Beck narozenou 10. září 1860 v Prassbergu (Štýrsko, dnes Mozirje, Slovinsko), čestnou dámu c. k. ústavu šlechtičen ve Štýrském Hradci, a Camillu von Beck provdanou svobodnou paní du Traux de Wardin, narozenou ve Vídni 11. ledna 1862, do stavu svobodných pánů. Diplomem ze 4. listopadu 1898 jim udělil predikát Freiherr resp, Freiin von (svobodný pán/svobodná paní) a polepšil jim erb přidáním koruny svobodných pánů.
Jediný Antonův syn neměl s manželkou Helenou rozenou Mayer von Gunthof potomstvo, a proto adoptoval děti své setsry Terezie, Maximiliana (* Vídeň, 8. března 1876, + 6. května 1947) a Mariannu (* Vídeň 11. května 1877, od 14. listopadu 1903 provd. za c. k. kontradmirála Maximiliana svobodného pána von Hauser) Allmayery. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 8. září 1906 povolil František Josef I. tajnému radovi a ministerskému předsedovi Maximilianu Wladimiru svobodnému pánu von Beck, přenesení baronského titulu na oba adoptované. Listinou z 18. dubna 1907 jim upravil jméno a predikát na Freiherr resp. Freiin von (svobodný pán/svobodná paní) Allmayer-Beck a potvrdil strýcův erb.
Michal FIALA
