Simon Barza se narodil roku 1862 ve Vídni, kam byl i domovsky příslušný. Do armády narukoval 26. března 1879 k varaždínskému pěšímu pluku č. 16 v nejnižší hodnosti. Po udělení titulárních hodností (6. května 1879 titulární svobodník, 6. dubna 1880 titulární desátník, 28. dubna 1880 titulární četař) se 18. srpna 1880 stává kadetem s postupem v hodnostech (6. října 1880 kadet desátník titulární šikovatel, 26. března 1880 kadet šikovatel a 1. května 1881 kadet zástupce důstojníka). Jako kadet se účastní bojů v Bosně a Hercegovině a v jižní Dalmácii, při nichž se zvlášť vyznamenal 10. března 1882 při průniku u Dragalje. 1. května 1882 je povýšen na poručíka a 1. listopadu 1887 na nadporučíka. V této hodnosti přechází 1. července 1888 k Vojenskému zeměpisnému institutu. K 1. květnu 1892 je odtud převelen k pěšímu pluku č. 28, v jehož řadách je 1. května 1894 povýšen na hejtmana. 1. listopadu 1901 odchází k pěšímu pluku č. 43 a 1. května 1907 spolu s povýšením do hodnosti majora k pěšímu pluku č. 63. 22. října 1908 je převelen k pěšímu pluku č. 98. Za více jak třicetiletou službu s účastí v boji s nepřítelem jej 17. září 1909 císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu, udělil mu titul šlechtic/Edler, predikát z Barnhöfftu/von Barnhöfft a erb:
Ve zlatém štítě vyniká černý orel se zlatou zbrojí a s červenými jazyky z modro – červeně polcené špice se stříbrným jetelovým patriarším křížem, jehož prodloužený kůl je ve spodní části podložen stříbrným půlměsícem obráceným rohy vzhůru. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je vynikající obrněná paže držící v obrněné pěsti meč se zlatým jilcem a záštitou.
Michal FIALA
