Josef Bamberg (1801-1870) se narodil roku ve štýrském Lichtenwaldu (snes Sevnica, Slovinsko). Do armády vstupuje 21. prosince 1815 jako svobodník u 25. pěšího pluku. 11. října 1818 se stává desátníkem, 1. února 1821 šikovatelem, 13. března 1822 fendrychem. Hodnosti podporučíka dosahuje 26. května 1830, na nadporučíka je povýšen 1. října 1831. 26. ledna 1833 je povýšen na místokapitána a současně přeložen k 41. pěšímu pluku, v jehož řadách se stává 1. července 1835 hejtmanem. Spolu s povýšením na majora 24. prosince 1843 je přeložen k 24. pěšímu pluku, kde 10. května 1847 dosahuje hodnosti podplukovníka. 15. září 1848 přechází k 57. pěšímu pluku a 10. března 1849 k 20. pěšímu pluku, přičemž je ve stejný den povýšen na plukovníka. 16. listopadu 1850 získává hodnost generálmajora, stává se císařovým generálním pobočníkem a šéfem III. a IV. sekce vrchního velitelství. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 26. dubna 1854 a diplomem ze dne 19. května 1854 ho císař František Josef I. jmenoval komandérem Leopoldova řádu, na jehož základě jej 8. července 1854 povýšil do stavu svobodných pánů, udělil mu predikát Freiherr von a erb:
V modro – stříbrně děleném štítě roste na zelené hoře zelený strom s hnědým kmenem. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je hora se stromem ze štítu. Štítonoši jsou dva stříbrní gryfi s modrou hlavou, krkem a křídly a s červeným jazykem na zlaté arabesce.
O pět let později, 5. ledna 1859, byl Bamberg povýšen na polního podmaršálka. Do penze odešel k 12. květnu 1865.
Michal FIALA
