Nikolaus Bailla se narodil 17. července 1859 v pravoslavné rodině v uherském Karánsebes v Banátu (dnes Caransebeș, Rumunsko), ale později získal domovskou příslušnost ve Vamě v okrese Kimpolung v Bukovině (dnes Câmpulung Moldovenesc, Rumunsko), díky čemuž také později získal rakouské a nikoli uherské šlechtictví.
Dne 16. října 1876 nastoupl k pěšímu pluku č. 63 jako prostý vojín. Teprve 16. března 1879 nastoupil do kadetní školy, kterou ukončil o čtyři roky později. 1. listopadu 1883 byl jmenován poručíkem a 1. listopadu 1887 nadporučíkem. K 1. listopadu 1894 byl převelen k pěšímu pluku č. 76, u něhož byl povýšen na hejtmana II. třídy (1. května 1895) a 1. května 1898 i I. třídy. Od 10. září 1901 slouží u zeměbrany, a to u 22. pěšího pluku, pak u II. střeleckého pluku (1. srpna 1902) a 10. pěšího pluku (od 1. června 1906). 30. listopadu 1906 je poslán na odpočinek. Aktivován byl 10. září 1914 v hodnosti majora a poslán na srbskou frontu do Bosny, kde se účastnil mnohých bojů s nepřítelem a byl vyznamenán Vojenskou záslužnou medailí na stuze Vojenského záslužného kříže.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 13. října 1916 jej císař František Josef I. za více jak třicetiletou službu s účastí v boji povýšil do šlechtického stavu. Listinou vydanou ve Vídni 5. března 1917 mu císař Karel I. udělil titul šlechtic/Edler, predikát von a erb:
V černém štítě s oddělenými zlatými cvikly v horních rozích, pravým s červenou hvězdou, levým s červenou růží je v patě zelený trávník vodorovně protékaný řekou, na kterém se tyčí horské pásmo, na jehož prostředním vrcholu loktem spočívá zlatě obrněná paže držící meč se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatě obrněný muž s třemi pery, černým, červeným a zlatým, na přílbě držící v pravici meč se zlatým jilcem a záštitou.
V době nobilitace byl Nikolaus šlechtic von Bailla již vdovcem a jeho jediný syn studoval na vojenské nižší reálné škole.
Michal FIALA - Jan ŽUPANIČ
