Listinou danou v Budapešti 4. prosince 1884 povýšil císař František Josef I. Adolfa Baiersdorfa (1826-1890), statkáře v temešské župě, za zásluhy o světovou výstavu ve Vídní roku 1873 a v Paříži roku 1878, spolu s jeho syny Emilem a Károlyem a dcerou Idou vzešlými z manželství s Helenou Biach do uherského šlechtického stavu, udělil jim predikát erdősi (de/von Erdős) a erb.
V modrém štítě roste na zlatém trojvrší zlatý dub se dvěma obloukovitě prohnutými překříženými větvemi s listy. Uprostřed mezi větvemi je stříbrná růže se zlatým semeníkem a zeleným kalichem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dva zlato – modře dělené rohy, mezi nimi je zlatá dubová větev o třech listech a dvou žaludech. Pod štítem se vine modrá páska se zlatou devizou NEC TIMIDE NEC TUMIDE.
Listinou danou ve Vídni 24. února 1907 císař František Josef I. povolil přenést uherské šlechtictví, predikát a erb Emila Baiersdorfa de Erdős na jeho adoptivní syny Józsefa Rikárda a Nándora Manóa Baiersdorfy, poručíky v záloze a obyvatele Szászsebese (dnes Sebeş, Rumunsko).
Michal FIALA
