Listinou danou 13. ledna 1896 povýšil císař František Josef I. Sándora Baccarciche (*19. ledna 1828, +6. května 1904), rytíře Řádu Železné koruny, polního podmaršálka a nadporučíka královské tělesné gardy, spolu se synem Vinczem Antalem (1869-1902) vzešlým z manželství s Herminou Annou Magdolnou Jerfy, za 46 let služby v armádě s podílem na italských taženích v letech 1859 a 1866 a s účastí v druhé bitvě u Custozzy 24. června 1866, do uherského šlechtického stavu, udělil mu predikát nagyécsi (de/von Nagyécs) a erb:
Pod zlatou hlavou s červenou hvězdou je v modrém obrněná paže držící v nahé pěsti šavli se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je paže ze štítu. Pod štítem se vine modrá páska se zlatou devizou AUDACES FORTUNA JUVAT.
Királyi Könyvek, 69. kötet, 760, 918-922 oldal.
Michal FIALA
