Babocsay de Kerekrét

Listinou danou ve Vídni 5. prosince 1901 císař František Josef I. za více jak třicet let služby v armádě s účastí v bitvách u Maglaje, Žepčů, Kokony Visoké, Mokra a při obsazení Sarajeva během okupace Bosny a Hercegoviny povýšil do uherského šlechtického stavu Károlye Babocsaye, plukovníka četnictva a velitele 1. četnického okrsku, udělil mu predikát kerekréti (de/von Kerekrét) a erb:

Dělený štít. Nahoře polceno. Vpravo je ve stříbře hrad postavený z červených cihel se zavřenou bránou provázenou dvěma střílnami, cimbuřím o šesti stínkách a s věží, z jejíhož cimbuří doleva vlaje vlajka v národních barvách. Vlevo v červeném na zeleném trojvrší spočívá zlatá koruna a na ní obrněná paže držící v nahé pěsti šavli se zlatým jilcem a záštitou provázená mezi loktem a čepelí zlatou hvězdou. Dole v modrém na zeleném trávníku sedí na hnědém hnízdě pelikán krmící vlastní krví tři mláďata. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé přední tlapě šavli se zlatým jilcem a záštitou.

Listinou danou ve Vídni 2. února 1905 povýšil císař do uherského šlechtického stavu Hermanna Babocsaye, statkáře v Kerekrétu (dnes Okrúhle, Slovensko) a udělil mu stejný predikát a erb.

Királyi Könyvek, 71. kötet, 17, 348, 349, 405-409 oldal.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com