Předkové pozdějšího rytíře Adolpha Aschera (1822-1896) pocházeli z německého biskupství Würzburg, odkud přišel jeho děd kolem roku 1778 do Vídně. Původně židovská rodině se v hlavním městě monarchie rychle asimilovala a v letech 1798 a 1817 se nejprve děd-obchodník a později jeho syn, který ve Vídni pracoval jako zubní lékař, nechali pokřtít.
Adolph byl publicistou a redaktorem. Působil na c. k ministerstvu zahraničí jako šéf expedice politické sekce a byl také kancelářským úředníkem řádu Marie Terezie. Protože šlo o řád čistě vojenský, bylo jeho působení v tomto úřadě poměrně zajímavé. Zabýval se také geografií a byl členem c. k. zeměpisné společnosti (k. k. Geographische Gesellschaft). Za pracovní zásluhy mu císař František Josef I. udělil titul vládního rady a nejvyšším listem z 14. září 1874 řád Železné koruny III. třídy a 26. června následujícího roku požádal Ascher o nobilitaci. Listinou z 20. srpna 1875 mu byl udělen titul rytíř Ascher (Ritter von Ascher) a erb:
Černo-zlatě dělený štít. V horním poli leží na písku zlatá sfinga, v dolním je červený lev. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Z pravé s černo-zlatými přikrývadly vyrůstá jelen přirozené barvy, z levé s červeno-stříbrnými přikrývadly pak červený lev. Pod štítem je zlatá páska s černým heslem Labore ferreo corona ferrea.
Adolph rytíř Ascher dosáhl titulu dvorního rady a zemřel roku 1896 bezdětný. Potomci jeho bratra ale žili ve Vídni až do 20. let 20. století.
