Abelič von Melada

Mezi přední osobnosti ekonomického a politického života Dalmácie druhé poloviny 19. století patřil Peter Abelić (1828–1883). Narodil se v hlavním městě této rakouské provincie Zadaru a vypracoval se mezi zdejší nejvýznamnější podnikatele a také pozemkové vlastníky. Získal totiž statky a vsi Melada (dnes Molat), Berguglie (dnes Brgulje) a Zapuntello (dnes Zapuntel) na ostrově Melada. Nakonec se stal i prezidentem dalmatské Obchodní a živnostenské komory. Byl též zvolen do zdejšího zemského sněmu.

Velmi úzce též spolupracoval s vládou a nebylo proto překvapivé, že byl opakovaně vyznamenán. Roku 1872 získal za dlouholeté zásluhy o rozvoj dalmatského obchodu rytířský kříž Řádu Františka Josefa, o dva roky později rytířský kříž papežského Řádu sv. Řehoře a 1. ledna 1880 mu byl udělen Řád Železné koruny III. třídy.

Když 12. května téhož roku na jeho základě požádal o povýšení do rytířského stavu s tím, aby mu jako predikát bylo povoleno jméno ostrova Melada (dnes Molat). Názvy míst a realit coby přídomky sice c. k. Ministerstvo vnitra obvykle nepovolovalo, ale protože Abelić doložil, že je jediným vlastníkem ostrova, nakonec žádosti vyhovělo.

Listinou danou ve Vídni 24. června 1880 byl Peter Abelić povýšen do rytířského stavu s predikátem rytíř/Ritter Abelič von Melada, a byl erb:

Modrý štít čtvrcený zúženým zlatým křížem. 1. zelené trojvrší vynikající ze stříbrné řeky. 2. doleva nakloněná zlatá galéra s praporem na stěžni provázená v pravém horním rohu zlatou hvězdou. 3. z okraje štítu vyrůstající zlatá obrněná pravá paže s nataženou stříbrnou rukavicí držící zlatý latinský kříž. 4. zlatý gryf s červenými drápy a jazykem. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby s modro–zlatými přikrývadly. Klenoty: I. zlatý stěžeň se zlatým kruhovým hnízdem a zlato – modře děleným vimpelem ovinutý stříbrnou plachtou na zlatém ráhně; II. rostoucí gryf ze štítu.

Peter se roku 1848 v Zadaru oženil s Elenou (1830–1856), dcerou velkostatkáře Antonia Grilliho, původem z Benátek. Měl s ní dceru Elenu, provdanou za dr. Lorenza Gosettiho z Terstu, a syna Casimira (*1848). Ten vystudoval práva a po zisku doktorátu se stal okresním soudcem v Obrovaci na severu Dalmácie. Jeho manželkou se zde roku 1880 stala Maria Franzová.

 

Michal FIALA  - Jan ŽUPANIČ

-------------------------------------

 

ŽUPANIČ, Jan. Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století, Praha : Agentura Pankrác, 2023

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com