Morpurgo (1853, 1866/1869)

Císař František Josef I. povýšil na základě řádu Železné koruny III. třídy uděleného kabinetním listem 27. března 1853 (diplom 18. dubna) Elia Morpurga, ředitele společnosti rakouský Lloyd v Terstu, do rytířského stavu. Listinou z 10. srpna 1853 obdržel predikát rytíř (Ritter von) a zároveň také erb:
 
Čtvrcený štít. 1. ve stříbře je uprostřed jezera v bažinaté krajině porostlé rákosím hrad postavený z kvádrů sestávající se ze tří okrouhlých věží s cimbuřím, prostřední vyšší o pěti stínkách a postranních o čtyřech stínkách, každá z věží je prolomená černou bránou a dvěma okrouhlými střílnami, v prostřední věži jsou nad sebou, v krajních vedle sebe. 2. v modrém je slunce vycházející uprostřed zelené kopcovité krajiny. 3. v modrém je na zeleném pahorku do středu obrácený kohout přirozených barev. 4. v červeném je kotva s příčkou a omotaným lanem visícím doleva protažená korunou, vše zlaté. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. dvě rozevřená přirozená orlí křídla, mezi nimi stříbrná hvězda, přikrývadla modro – stříbrná; II. tři pštrosí pera, modré, zlaté a červené, přikrývadla modro – zlatá, červeno – zlatá. Pod štítem je modrá páska se stříbrnou devizou SEMPER RECTE.
  
Císař František Josef I. povýšil na základě řádu Železné koruny II. třídy uděleného 14. prosince 1866 Eliu rytíře Morpurga, komandéra parmského řádu sv. Ludvíka, důstojníka mexického cíařského řádu P. Marie Guadalupské, řeckého řádu Spasitele, rytíře hessenského řádu Vilémova, presidenta správní rady paroplavební společnosti rakouského Lloydu a viceprezidenta obchodní komory v Terstu do stavu svobodných pánů. Listinou z 12. ledna 1867 mu udělil predikát svobodný pán (Freiherr von) a polepšil erb:
 
Čtvrcený štít se srdečním štítkem, ten je zlatý se stříbrnou vzlétající holubicí s červenou zbrojí držící v zobáku zelenou olivovou ratolest. 1. ve stříbře je uprostřed jezera v bažinaté krajině porostlé rákosím hrad postavený z kvádrů sestávající se ze tří okrouhlých věží s cimbuřím, prostřední vyšší o pěti stínkách a postranních o čtyřech stínkách, každá z věží je prolomená černou bránou a dvěma okrouhlými střílnami, v prostřední věži jsou nad sebou, v krajních vedle sebe. 2. v modrém je slunce vycházející uprostřed zelené kopcovité krajiny. 3. v modrém je na zeleném pahorku do středu obrácený kohout přirozených barev. 4. v červeném je kotva s příčkou a omotaným lanem visícím doleva protažená korunou, vše zlaté. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní tři korunované turnajské přílby. Klenoty: I. dvě rozevřená hnědá křídla, mezi nimi stříbrná hvězda, přikrývadla modro – stříbrná; II. holubice ze štítu, přikrývadla modro – zlatá; III. tři pera, modré, zlaté, červené, přikrývadla modro – zlatá, červeno – zlatá. Štítonoši jsou vpravo zlatý lev, vlevo zlatý gryf, oba s červeným jazykem, stojící na modré pásce se stříbrnou devizou SEMPER RECTE.
  
Císař František Josef I. dále povýšil bratra předešlého, Josepha Morpurga, bankéře narozeného 1816 v Terstu, komandéra španělského řádu Isabely Katolické, komandéra mexického cíařského řádu P. Marie Guadalupské, rytíře belgického řádu Leopoldova a belgického konzula do stavu svobodných pánů. Listinou z 1. května 1869 mu udělil predikát svobodný pán (Freiherr von). Udělený erb se od Eliova lišil pouze černými křídly v I. klenotu a absencí jazyků u štítonošů.

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com