Heinrich Liebezeit se narodil roku 1827 v Marburgu ve Štýrsku (dnes Maribor, Slovinsko), Do armády vstoupil 25. listopadu 1845 jako vojín ex propriis u pěšího pluku č. 47. 1. srpna 1847 se stává desátníkem, 21. června 1848 šikovatelem, hodnosti poručíka 2. třídy dosahuje 8. srpna 1848, poručíka 1. třídy 11. března 1849. Hodnost nadporučíka získává 16. listopadu 1854. 1. června 1859 je povýšen na hejtmana 2. třídy a 1. března 1864 na hejtmana 1. třídy. V této hodnosti je s platností od 1. února 1877 odeslán na odpočinek v hodnosti majora ad honorem. Při okupaci Bosny a Hercegoviny dobrovolně rukuje a 1. září 1878 je přidělen jako titulární major k rezervnímu špitálu v Gorici. 1. listopadu 1879 je zařazen do stavu armády a jmenován velitelem sanitního oddílu polního špitálu č. III. v Sarajevu a později, po dobytí Pljevlje, tam. Slouží až do konce února 1881 a pak se vrací na odpočinek. Během své kariéry se účastnil tažení do Itálie roku 1848. Podílel se na útoku na Udine 21. dubna a byl při jeho kapitulaci o den později. Poté se účastnil obsazení a obrany mostu přes Piavu 9. května, bojů na předsunutém postu u Trevisa 15. a 19. května a útoku na Vicenzu 24. května. Roku 1849 se podílel na obležení Livorna a útocích na ně 9. – 11. května. Roku 1859 se účastnil šarvátky u Sesto Calende 25. května a 26. května boje na předsunutém postu u Varese. Roku 1866 bojoval 3. července u Hradce Králové a 22. srpna u Lamače v Uhrách. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej císař František Josef I. povýšil 17. června 1888 do šlechtického stavu, udělil mu predikát von Burgschwert a erb:
V modrém štítě stojí na částečně zatravněné skále stříbrná kvádrová věž s cimbuřím, černou bránou a dvěma okny vedle sebe. Na věži vlaje stříbrný prapor s červeným křížkem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé dělené stříbrno – modře, levé opačně, mezi nimi vyniká obrněná paže držící saracénskou šavli se zlatým jilcem a záštitou.
Michal FIALA
