Isbary

Friedrich Rudolf Isbary (v listinách uváděn pouze jako Rudolf), velkoprůmyslník a prezident dolnorakouské obchodní a živnostenské komory, obdržel roku 1873 za zásluhy o světovou výstavu ve Vídni Řád Železné koruny III. třídy. Za zásluhy o rakouskou účast na světové výstavě v Paříži roku 1878 obdržel nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. února 1879 Řád Železné koruny II. třídy. Až do své smrti 9. července 1892 nepožádal o udělení rytířského resp. svobodněpanského stavu. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 5. června 1893 císař František Josef I. z obzvláštní milosti povýšil do stavu svobodných pánů jeho vdovu Louise (*Vídeň 19. června 1834; oo 1853) a jeho syna Rudolfa (*Vídeň, 16. května 1858). Listinou danou ve Vídni 5. srpna 1893 jim udělil erb:

Modro – zlatě dvakrát polcený a jednou dělený štít, v jehož modrých polích je po jedné zlaté routě. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je modrý špičatý klobouk se zlatým přehrnutím postrkaný z každé strany třemi zlatými, kosmo resp. šikmo vzhůru postavenými routami, završený zlatou korunkou, z níž vynikají tři pera, jedno modré mezi dvěma zlatými. Klenotem jsou na bronzové arabesce dva stříbrní stavěči s červeným jazykem a červeným obojkem se zlatým okrajem a očkem.

Rudolf svobodný pán von Isbary se 30. května 1885 oženil s Jacqueline Schürer von Waldheim, s níž měl syny Lothara (*4. ledna 1887) a Helfrieda (*5. listopadu 1893) a dcery Elsu (*5. ledna 1889, oo Alexander Musulin von Gomirje) a Gerdu (* 20. února 1890, oo Adam von Starża-Szołański).

Nejvyšším rozhodnutím ze dne 17. března 1894 povýšil císař z obzvláštní milosti do stavu svobodných pánů Emmu Isbary rozenou Maurer von Kronegg, vdovu po starším synu Friedricha Rudolfa Isbaryho Viktorovi (*Vídeň, 5. dubna 1854, +Kraslice, 28. ledna 1890) spolu s jejími dcerami Emmou (*Vídeň, 1881), Alicí (*Vídeň, 1884) a Clarisse (Mödling, 1887). Listinou danou ve Vídni 4. dubna 1894 jim udělil stejný erb.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com