Zakladateli rodu jsou tři bratři, rodáci z Hessenska, velkoobchodníci v Máramarosszigetu v Sedmihradsku (dnes Sighetu Marmaţiei v Rumunsku, na hranicích s Ukrajinou), Albert, Hermann (Ármin) a Bernhard (Bernát). Do uherského šlechtického stavu je povýšil císař František Josef I. listinou vydanou ve Vídni 16. června 1903. Každý z bratří obdržel vlastní listinu, v nichž byly podle zvyklostí panujících v uherské kanceláři zmíněny i legitimní děti nobilitovaných a jejich matky.
Tak s Albertem jsou jmenováni synové Viktor a Hans (János) a jejich matka Gizela Julietta Pollack (její otec byl o rok později povýšen do rakouského šlechtického stavu s predikátem von Parnegg).
V Hermannově listině jsou uvedeni synové Ludwig (Lajos), Arthur, Otto, Richard a Albert a dcery Paula, Stefania a Irena vzešlé z manželství s Karolinou Weiner
Bernhard měl s manželkou Margarethou (Márgit) Stern dceru Theodoru.
Při povýšení jim byl udělen predikát z Gyulafalvy (gyulafalvai, von Gyulafalva) a erb.
Polcený štít. Vpravo jsou ve zlatě tři skály, na každé jedna přirozená jedle. Vlevo v modrém pluje po vodě černá plachetnice se zlatým brlením a dvěma zlatými stěžni, na každém s jednou stříbrnou čtyřúhlou plachtou na dvou ráhnech košem a s doleva vlajícím červeným wimpelem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro - zlatými a červeno - stříbrnými přikrývadly. Klenotem je obrněná paže držící v nahé pěsti tureckou šavli se zlatým jilcem a záštitou.
O dva roky později, listinou z 11. září 1905 byli všichni tři bratři i s rodinami povýšeni do uherského šlechtického stavu, byl rozšířen predikát na Z Gyulafalvy a Bogdánu (gyulafalvi és bogdáni, von Gyulafalva und Bogdán) a polepšen erb.
Polcený štít. Vpravo ve zlatě jsou tři skály, na každé jedna přirozená jedle. Vlevo v modrém pluje po moři dřevěná loď se stříbrnými plachtami a červenými wimpely na dvou stříbrných stěžních, z nichž zadní je vyšší a má koš, na zádi je stožár s červeno-bílo-zeleným praporem. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní tři korunované turnajské přílby. Klenoty: I. černé křídlo, přikrývadla modro – zlatá; II. obrněná paže držící v nahé pěsti tureckou šavli se zlatým jilcem a záštitou, přikrývadla modro – zlatá, červeno – stříbrná; III. černé křídlo, přikrývadla červeno – stříbrná. Štítonoši jsou dva zlatí gryfi s červeným jazykem na zlaté arabesce, z níž visí modrá páska se zlatou devizou LABOR BONAE FAMAE GLORIAEQUE PATER EST.
Listinou ze 4. února 1915 povolilo předlitavské ministerstvo vnitra Hermannu Groedelovi z Gyulafalvy und Bogdánu narozenému 1856 ve Friedbergu v Hessensku, jeho dětem Arthurovi narozenému 1887 v Máramarosszigetu, Ottovi narozenému 1889, Richardovi narozenému 1890, Paule provdané Lónya von Nagy-Lónya und Vásáros-Namény narozené 1893, Stefanii narozené 1894, Ireně narozené 1897 a Albertovi narozenému 1898 uherský baronát, spolu s polepšeným predikátem a erbem užívat i v královstvích a zemích zastoupených v Říšské radě.
Stejného povolení se dostalo i jeho maldšímu bratru Bernhardu Groedelovi z Gyulafalvy und Bogdán narozenému 1863 ve Friedbergu v Hessensku a jeho dceři Theodoře narozené 27. února 1893 v Máramarosszigetu, od 10. června 1915 provdané za Emila svobodného pána Taxise von Bordogna und Valnigra, a to listinou z 27. dubna 1915
