Císař František Josef I. povýšil Emanuela Goldbergera de Buda narozeného 1830 ve Starém Budíně, držitele perského řádu Slunce a lva II. tř. (velkodůstojník), perského generálního konzula, veřejného společníka firmy Sam F. Goldberger & Söhne ve Vídni a Budapešti a spoluvlastníka c. k. privilegované kartounky ve Starém Budíně, na základě řádu Železné koruny III. třídy uděleného vlastnoručním listem 27. října 1873 za zásluhy o světovou výstavu roku 1873 do rytířského stavu. Listinou z 5. prosince 1879 mu byl udělen predikát rytíř Goldberger z Budy (Ritter Goldberger de Buda) a erb:
Uvnitř zlaté bordury se šestnácti modrými hvězdami čtvrceno. 1. a 4. v modrém korunované trojvrší převýšené hvězdou, vše zlaté. 2. a 3. v červeném stříbrné šikmé břevno s přirozenou včelou. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě tři dolů obrácené šípy s železnými hroty a červeným opeřením na dřevěných dřících, přikrývadla modro – zlatá; II. dvě složená křídla, přední je červené se zlatou, zlatě zářící hvězdou, zadní je stříbrné. Pod štítem je zlatá páska s modrou devizou VIRTUTE ET LABORE.
