Anton Gnigler se narodil 3. prosince 1867 v dolnorakouském Stockerau, ale domovsky příslušný byl do Unterachu am Attersee v Horních Rakousích. Do armády byl odveden 8. prosince 1884 k polnímu dělostřeleckému pluku č. 3 v nejnižší hodnosti, 6. března 1885 je povýšen na vormeistera a 6. května 1885 na kaprála později s titulárními hodnostmi četaře (21. března 1886) a ohněstrůjce (17. června 1887). Jako kadet nastoupil 18. srpna 1887 k sborovému dělostřeleckému pluku č. 4. Poručíkem se stal k 1. květnu 1889 spolu s převelením k praporu pevnostního dělostřelectva č. 2. Ve stejné hodnosti slouží od 1. listopadu 1890 u dělostřeleckého štábu jako adjutant při dělostřeleckém dohlížecím velitelství v Mostaru a od 1. dubna 1892 u sborového dělostřeleckého pluku č. 14. Na nadporučíka je povýšen 1. ledna 1894 s převelením k diviznímu dělostřeleckému pluku č. 42, 1. května 1900 je přidělen ke generálnímu štábu a 1. listopadu 1902 k diviznímu dělostřeleckému pluku č. 36, ale to už jako hejtman. Následuje služba u sborového dělostřeleckého pluku č. 1 (1. prosince 1902) a pluku polních kanonů č. 4 (1. ledna 1909) a nakonec u horského dělostřeleckého pluku č. 13 (1. března 1913), v jehož řadách ho zastihlo povýšení na majora (1. prosince 1913) a na podplukovníka (1. listopadu 1915). Po vypuknutí Velké války se už v roce 1914 podílel na 19 bojích a střetech s nepřítelem, následujícího roku se účastnil bitvy na Soče a ve vrchovině Doberdo, pak ještě tažení proti Srbsku, roku 1916 byl při ofenzivě v jižních Tyrolích. Za více jak 30 let služby v armádě s účastí v boji jej císař Karel I. nejvyšším rozhodnutím, ze dne 7. ledna 1917 povýšil do šlechtického stavu. Listinou ze dne 4. dubna 1917 udělil císař Antonovi von Gnigler titul šlechtic/Edler a erb:
Dělený štít. Nahoře jsou ve stříbře dvě červené hvězdy, dole v červeném dva stříbrné hroty. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je vynikající obrněná paže držící meč se zlatým jilcem a záštitou.
Michal FIALA
