Wilhelm Glück se narodil 23. února 1847 v Praze, ale příslušný byl do Vídně. 25. října 1862 dobrovolně narukoval do armády k pěšímu pluku č. 6, 11. ledna 1863 byl převelen k pěšímu pluku č. 48, kde působil jako kadet, pak poručík 2. a 1. třídy a nakonec jako nadporučík. V této hodnosti byl 1. května 1874 převelen k pěšímu pluku č. 23 a 1. března 1875 k pěšímu pluku č. 48, v jehož řadách byl povýšen na hejtmana 2. a pak i 1. třídy. 1. prosince 1889 absolvoval kurs pro štábní důstojníky, 1. listopadu byl povýšen na majora a převelen k pěšímu pluku č. 72. K 1. říjnu 1891 byl na vlastní žádost propuštěn na odpočinek a přidělen ke službě místnímu velitelství v Budapešti, kde byl k 13. dubnu 1892 vzat opět do armádního stavu. Při tažení roku 1866 se účastnil bitvy u Custozzy. V letech 1869 a 1870 se podílel na potlačování nepokojů v jižní Dalmácii. Při první expedici ke Krivošije ve dnech 19. – 20. října 1869 se účastnil přestřelek u Ledenice a Napody, 23. října 1869 bitvy u St. Trinita a u pevnosti Gorazda. 25. – 26. října byl na druhé expedici ke Krivošije a od 2. do 7. listopadu 1869 v expedici k Zuppě, během níž se podílel na bojích u St. Barbary a St. Giorgio (2. listopadu), St. Elia (3. listopadu) a Pobori (6. a 7. listopadu). Nejvyšším rozhodnutím ze dne 17. května 1893 jej z obzvláštní milosti císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu. Listinou ze dne 12. června 1893 mu byl udělen titul Edler, predikát von Glüdenau a erb:
Ve stříbrném štítě je pod černou hlavou se dvěma zkříženými meči se zlatým jilcem a záštitou převýšenými zlatou hvězdou červený lev. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je vynikající obrněná paže držící v obrněné pěsti meč se zlatým jilcem a záštitou.
Michal FIALA
