Gustav Globočnik se narodil 10. října 1859 v Reichenburgu ve Štýrsku (Rajhenburg, od 1953 Brestanica). Do armády narukoval 18. srpna 1880 k pěšímu pluku č. 79 v hodnosti poručíka, na nadporučíka je povýšen 1. listopadu 1885. Od 1. listopadu 1889 je přidělen ke generálnímu štábu, 30. dubna 1890 je převelen do Zeměpisného institutu, kde se podílí na vojenském mapování. Ke generálnímu štábu se vrací 1. května 1891, na den přesně o rok později je povýšen na hejtmana. 1. listopadu 1896 je odeslán ke službe u pěšího pluku č. 74, 1. září 1901 se stává velitelem pěchotní kadetní školy v Terstu. 1. listopadu 1904 povýšil do hodnosti majora, 4. srpna 1905 je převelen k pěšímu pluku č. 87, 6. února 1909 k pěšímu pluku č. 84, u něhož se 1. května 1909 stává podplukovníkem. 9. ledna 1912 je přeložen k pěšímu pluku č. 61, v jehož řadách dosahuje 1. května téhož roku hodnosti plukovníka. 1. října 1913 je poslán na dovolenou s prozatímním výslužným. Aktivován s pohotovostí je 28. srpna 1914 jako velitel pochodového pluku, do aktivního stavu vstupuje 9. listopadu 1914. Na generálmajora je povýšen 1. listopadu 1915, od 9. prosince 1915 do února 1916 slouží jako prozatímní velitel 56. pěší brigády, od 1. března 1916 velí 26. horské brigádě. Tváří v tvář nepříteli se ocitl již na počátku Velké války při vpádu Srbů do Sremu, především v boji u Vojky 12. září 1914 a poté 21. – 23. září 1914 při násilném přechodu na ostrov Ciganlija nedaleko ústí Sávy do Dunaje. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 13. října 1916 jej, už jako velitele 33. pěší brigády, císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu. Listinou z 20. února 1917 mu císař Karel I. udělil titul Edler, predikát von Vojka a erb:
V modrém štítě stojí na zeleném trávníku protékaném napříč řekou zámek, jehož přední patrová budova má taškovou střechu, je prolomena černými, železem kovanými vraty provázenými po každé straně třemi okny, v patře je oken sedm; zadní trakt má šindelovou střechu a vlevo věžovitou nástavbu rovněž s šindelovou střechou, vpravo je prolomen jedním, vlevo dvěma okny, nástavba má jedno okno; zámek je v pravém horním rohu provázen zlatou růží, v levém horním rohu zlatou hvězdou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro - zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená modrá křídla, pravé se zlatou růží, levé se zlatou hvězdou, mezi nimi vyniká obrněná paže s mečem.
Gustav Globočnik se 16. září 1893 v Ybbsu an der Donau oženil s Emmou Julií, dcerou zemřelého továrníka Heinricha Wüstera a 10. ledna 1895 se mu narodil syn Alexander Valerian.
Michal FIALA
