Augustin Gautsch se narodil roku 1753 v Markvarticích u Děčína. 23. února 1769 vstupuje jako kanonýr do 3. dělostřelecké brigády, od 1. května 1872 slouží u 1. dělostřeleckého pluku, 21. září 1778 se stává furýrem, 21. září 1784 šikovatelem a 25. září 1786 ohněstrůjcem. 1. listopadu 1886 se dostává k bombardýrskému sboru, 2. května 1789 je spolu s umístěním u 3. dělostřeleckého pluku povýšen na podporučíka. Na nadporučíka je povýšen 11. srpna 1793, 1. února 1802 přechází ke 4. dělostřeleckému pluku. 5. června je odvelen k petrovaradínskému dělostřeleckému okrsku, kde je 1. října 1805 povýšen na hejtmana a slouží až do konce října 1821. Účastnil se války s revoluční Francií roku 1792, kdy se podílel na Condého útoku na Le Coque, boje u La Glisuelle, bombardování Lille a 6. listopadu 1792 bitvy u Jemappes. Po 33 letech v armádě byl pro utrpěná zranění uznán neschopným polního nasazení a na dalších 19 let byl přidělen k posádkové službě. Za více jak 52 let v armádě jej císař František I. 10. prosince 1821 povýšil do šlechtického stavu, udělil mu predikát von Frankenthurn a erb:
Pod zlatou hlavou s černou rostoucí orlicí s červeným jazykem vyniká v červeném na zeleném pahorku z levého okraje štítu pevnostní věž o třech stínkách a se zavřenou vránou, vedle ní stojí obrněný muž s červeně opeřenou přílbou držící v pravé ruce meč se zlatým jilcem a záštitou a opírající se levou rukou o štít. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí orlice ze štítu.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 28. prosince 1889 císař František Josef I. povýšil do stavu svobodných pánů Paula Gautsche von Frankenthurn narozeného 26. února 1851 v Döblingu, doktora práv, čestného doktora filozofie na univerzitě v Krakově, skutečného tajného radu a ministra kultu a vyučování. Listinou danou ve Vídni 20. března 1890 mu polepšil erb: P
od zlatou hlavou s rostoucí orlicí s červeným jazykem a zlatou zbrojí stojí v červeném na zeleném, doleva stoupajícím pahorku obrněný muž s červeným peřím na přílbě a mečem se zlatým jilcem a záštitou v pravici opírající se levicí o železný oválný štít. Zpoza levého okraje štítu vyniká věž z červenavého zdiva s viditelnou polovinou zavřené brány, jednou střílnou a jedním oknem. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí orlice ze štítu. Štítonoši jsou dva černí gryfi se zlatou zbrojí a s červeným jazykem na bronzové arabesce.
Paul svobodný pán Gautsch von Frankenthurn působil celkem třikrát jako ministerský předseda Předlitavska, a to od 30. listopadu 1897 do 5. března 1898, od 1. ledna 1905 do 1. května 1906 a od 28. června 1911 do 3. listopadu 1911. Zemřel 20. dubna 1918 ve Vídni.
Jeho starší bratr Josef (*Vídeň, 26. ledna 1849) byl dvorním radou a intendantem rodinné nadace arcivévody Ludvíka Viktora. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 18. září 1910 jej císař František Josef I. povýšil do stavu svobodných pánů a listinou danou ve Vídni 6. února 1911 mu polepšil erb:
Pod zlatou hlavou s rostoucí orlicí s červeným jazykem a zlatou zbrojí oddělenou modrým břevnem se třemi stříbrnými hvězdami v červeném stojí na zeleném, doleva stoupajícím pahorku obrněný muž s červeným peřím na přílbě a mečem se zlatým jilcem a záštitou v pravici opírající se levicí o železný oválný štít. Zpoza levého okraje štítu vyniká věž z červenavého zdiva, s viditelnou polovinou zavřené brány, jednou střílnou a jedním oknem. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí orlice ze štítu. Štítonoši jsou dva černí gryfi se zlatou zbrojí a s červeným jazykem na bronzové arabesce.
Michal FIALA
