Anton Johann Gartner (1841-1922) se narodil v Brně 31. ledna 1841. Do armády vstupuje 11. června 1859 jako vojín, 8. června 1859 se stává plukovním kadetem. 10. října 1862 získává hodnost šikovatele, poručíkem 2. třídy se stává 6. května 1864, 1. třídy 11. května 1866. Spolu s povýšením na nadporučíka je jako nadpočetný 1. listopadu 1871 přidělen ke generálnímu štábu, kde je 1. října 1872 povýšen na hejtmana 2. třídy. Trvale se stává příslušníkem generálního štábu 1. listopadu 1873, od 1. května 1875 do 30. dubna 1876 působí při mapování. 1. května 1876 dosahuje hodnosti hejtmana 1. třídy, 1. října 1880 se stává prozatímním šéfem generálního štábu IX. pěší divize v Praze, u nějž je 1. května 1881 povýšen na majora. Od 6. září 1881 je učitelem na Válečné škole, 1. listopadu 1884 je povýšen na podplukovníka. 1. září 1886 se vrací ke generálnímu štábu, ale již 15. října 1886 je přidělen jako nadpočetný k vojskové službě u pěšího pluku č. 8. 1. listopadu 1887 získává hodnost plukovníka, 1. května 1888 se stává regulérním členem 8. pěšího pluku a 6. dubna 1889 je jmenován jeho velitelem. Během své kariéry se účastnil tažení do Itálie roku 1866 v rámci 3. praporu 47. pěšího pluku, který v bitvě u Versy 26. července 1866 měl obsadit a bránit hřbitov, most a sousední budovy v Sagradu. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej císař František Josef I. povýšil listinou danou ve Vídni 28. září 1890 do šlechtického stavu, udělil mu titul šlechtic/Edler, predikát von Romansbrück a erb:
Čtvrcený štít. 1. v červeném stříbrná orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem převýšená zlatou hvězdou. 2. černo – zlatě šachováno v osmi sloupcích. 3. ve zlatě obrněná paže s mečem. 4. v modrém z vody a ze stran vynikají dva stříbrné kvádrované pilíře mostu, jehož oblouk je zborcený, a obepínají zlatou hvězdu. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými a černo – zlatými přikrývadly. Klenotem je orlice s hvězdou ze štítu.
K 1. listopadu 1893 je povýšen na generálmajora, 1. května 1897 získává hodnost polního podmaršálka. Od 1. května 1905 odešel do penza a zároveň mu byl přiznán titul a charakter polního zbrojmistra. O něco později, 15. listopadu 1908, mu byl dokonce udělen titul generála pěchoty. Roku 1917 požádal ještě o povýšení do stavu svobodných pánů, ale jeho prosba byla zamítnuta. Zemřel 31. prosince 1922.
Michal FIALA – Jan Županič
