Archivováno NK ČR

Wellisch de Vágvecse

Listinou danou v Budapešti 28. května 1910 povýšil cíasř František Josef I. Alfréda Wellische (6. května 1854 - 16. prosince 1941), architekta v Budapešti, spolu se syny Ándorem, a Jenőem Gyulou a dcerami Erzsébet, Margit a Mariannou vzešlými z manželství s Vilmou Ullmann de Baranyavár, do uherského šlechtického stavu, udělil jim predikát vágvecsei (de/von Vágvecse) a erb:

Ve štítě je zlatá korkev provázená vpravo v červeném děma zlatými hvězdami pod sebou, vlevo v červeném třemi stříbrnými liliemi (2,1) a dole v modrém na zeleném trávníku stojícím stříbrným kvádrovým hradem s cimbuřím o pěti stínkách, s otevřenou černou bránou s polospuštěnou zlatou mříží provázenou po každé straně dvěma černými střílnami, s věží s jednou střílnou, cimbuřím o třech stínkách, a červenou střechou se zlatou makovicí. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v obou předních tlapách svitek papíru. Pod znakem se vine stříbrná páska s modrou devizou IN LABORE VIRTUS.

Királyi Könyvek, 72. kötet, 191, 481-483 oldal.

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Wellisch von Vágvecse 1910Wellisch von Vágvecse 1910163.8 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře