Archivováno NK ČR

Vejvoda ze Strombergu

Předkem rodiny Vejvodů (Weywodů) ze Strombergu byl Daniel Jaroměřský, obchodník a měšťan Nového Města pražského. Zde roku 1639 koupil 2000 kop míšeňských dům čp. 473 U Duhů (též U tří duh) ve Svatohavelské čtvrti a další majetky, ke kterým roku 1641 připojil novoměstský dům ve čtvrti sv. Jindřicha čp. 866 v ceně 300 kop míšeňských. Zároveň byl Jaroměřský hejtmanem staroměstské osmé měšťanské setniny, což svědčí o jak o jeho prestiži v obci, tak o jistých vojenských zkušenostech. Po Königsmarckově vpádu na Malou Stranu roku 1648 byl jedním z prvních, kteří se Švédům postavili, neohroženě bránil pražský most, pomáhal odrážet nepřítele od staroměstských břehů a útočil na něj na loďkách. Když Wittenberg oblehl Nové Město, stál se svou setninou u Horské brány. Svěřené místo hájil velmi statečně, a když byla brána nepřátelskou palbou téměř zničena, nechal odtud odtáhnout zbylá děla, aby se jich nezmocnil nepřítel, a to přesto, že jeho setnina byla neustále ostřelována a utrpěla citelné ztráty. Později byl jeho oddíl poslán k vltavskému břehu, jenž po odvelení studentské legie hájil od koželužny u kláštera křížovníků nedaleko Karlova mostu až po Rejdiště. Za tyto zásluhy byl 20. září 1650 povýšen do českého šlechtického stavu s predikátem ze Strombergu (von Strohmberg) a byl mu udělen erb:
 
Zlato-červeně čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli se vidí polovičný korunovaný černý orel. Ve druhém a třetím poli je nad tekoucí řekou zelený vinohrad o třech pahorcích, z jehož prostředního vyniká obrněná ruka držící meč. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je český lev s mečem v pravé tlapě mezi dvěma křídly - pravé je černé se třemi zlatými šikmými břevny, levé červené se třemi stříbrnými břevny.

Jeho rod vymřel zřejmě již v další generaci, protože 13. července 1746 získal šlechtický stav se stejným predikátem ze Strombergu (von Strohmberg) a erbem syn dcery Daniela Jaroměřského Jan Václav Vejvoda. Jan Václav byl měšťanem Starého Města pražského a od roku 1702 působil činný v městských úřadech. Za válek o dědictví rakouské byl primátorem Starého Města pražského a v neklidné době osvědčil věrnost Marii Terezii. Proto byl také po obsazení města Prusy roku 1744 byl odvlečen jako rukojmí z města. Právě tyto zásluhy byly hlavním důvodem jeho nobilitace. V povyšovací listině jsou ale připomenuty i zásluhy jeho synů, Jana Václava, radního Nového Města pražského, a Václava Matyáše, hejtmana pěšího pluku císařské armády. Rodině patřil dům se známou pivnicí v Jilské ulici na Starém Městě pražském dodnes zvaný U Vejvodů, který Jan Václav Vejvoda ze Strombergu koupil již roku 1717. Původně byl ovšem majetkem jiného obránce Prahy z roku 1648, staroměstského primátora Mikuláše Františka Turka ze Šturmfeldu a Rozenthalu, jehož erb se také nachází na průčelí domu.
 
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.

NáhledPřílohaVelikost
Vejvoda ze Strombergu (1746)Vejvoda ze Strombergu (1746)180.46 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře