Scherenberg

Nejvyšším rozhodnutím ze dne 26. srpna 1898 povýšil císař František Josef I. do šlechtického stavu  Adelheid Scherenberg rozenou von Bernewitz, narozenou 1. října 1837 v Blankenburgu v Brunšviku, vdovu po titulárním generálmajorovi (Carlu Ernstu Justu) Moritzi Scherenbergovi (*Wolfenbüttel, 14. dubna 1828, + 13. ledna 1897) a její dcery Elisabeth provdanou od r. 1885 ze rytmistra Carla šlechtice von Swogetinsky, Helene (*1869), Marii a Adelheid (obě *Braunschweig 1872) a Wilhelmine (*Virje, Chorvatsko 1874). Listinou danou ve Vídni 19. listopadu 1898 jim udělil erb:

Ve zlatém štítě jsou kosmo položené červené rozevřené nůžky. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí stříbrný lev s červeným jazykem.

Erb patřil Jürgenu Scherenbergovi, měšťanu v Seesenu, který se připomíná roku 1527 a o jehož potomstvu mizí zmínky v pramenech roku 1681. Podle žádosti Adelheid Scherenberg datované v Mnichově 9. listopadu 1897 se rodina jejího manžela považovala za potomky jedné z odnoží tohoto rodu, který snad prý měl mít spojitost s durynským ministeriálským rodem Schernberg, jenž vymřel roku 1427. Proto žádala o obnovení, nikoli udělení šlechtictví, avšak ani jeden fakt se nepodařilo spolehlivě prokázat, a proto jí šlechtictví bylo pouze uděleno.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com