Archivováno NK ČR

Philippovich von Philipsberg

Císař Josef II. povýšil 5. července 1781 Eliase Philippoviche, podporučíka karlstadtského likanského pěšího pluku, který sloužil v armádě od roku 1741, z toho od roku 1751 jako poddůstojník a důstojník, do šlechtického stavu, udělil mu predikát von Philipsberg a erb:

Dělený štít. Nahoře polceno, vpravo je ve zlatě kulatá stříbrná věž s cimbuřím, vlevo v červeném jsou dvě zkřížené šavle, mezi jejichž zlatými koši je zlatý (vytvořený) půlměsíc rohy doprava. Dole je v zeleném kosmá řeka. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými a zeleno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je ruka oděná v červeném rukávu se zelenou výložkou držící šavli se zlatým košem.

Jeho vnuk Joseph Philippovich von Philipsberg se narodil v Gospići roku 1818. Do armády narukoval 1. listopadu 1834 jako vojín likanského hraničního pluku č. 1, 1. ledna 1836 se stává plukovním kadetem. Jako kadet se 1. dubna 1836 dostává k pionýrskému sboru, 1. dubna 1839 je povýšen na podporučíka 2. třídy a 16. prosince 1842 na podporučíka 1. třídy. Na nadporučíka je povýšen 19. září 1843 spolu s přeložením ke štábu generálního kvartýrmistra, 20. září 1847 je povýšen na hejtmana. 13. listopadu 1848 je převelen k 5. hraničnímu pluku v hodnosti majora, 12. září 1851 je povýšen na podplukovníka a přidělen jako pobočník polnímu zbrojmistrovi Josephu Jellachichovi von Bužim. Tuto funkci vykonává do konce roku 1852, k 1. lednu 1853 se jako plukovník vrací k 5. hraničářskému pluku. 19. dubna 1859 je jmenován generálmajorem a dostává se ke generálnímu štábu. 17. prosince 1859 jej císař František Josef I. vyznamenal Řádem Železné koruny II. třídy, na jehož základě jej 20. března 1860 povýšil do stavu svobodných pánů, který rozšířil i na jeho bratra Franze. Franz Philippovich von Philipsberg se narodil v Gospići roku 1820. 16. října 1836 nastoupil k 1. praporu pěších myslivců jako kadet. Se ziskem hodnosti podporučíka 2. třídy byl 1. prosince 1839 přeložen k 22. pěšímu pluku, podporučíkem 1. třídy se stává 16. června 1844, nadporučíkem 16. dubna 1848. 11. prosince 1848 je jako hejtman 2. třídy přeložen k 4. hraničnímu pluku, hodnost hejtmana 1. třídy získává s příchodem do štábu generálního kvartýrmistra 13. dubna 1849. 23. října 1850 je povýšen na majora a převelen k 6. hraničářskému pluku, v jehož řadách se 23. března 1854 stává podplukovníkem. 10. srpna 1854 přechází k 14. hraničnímu pluku, 30. ledna 1856 se dostává k pobočnickému sboru, v němž je 1. května 1856 povýšen na plukovníka. Josef svobodný pán Philippovich von Philipsberg nepožádal o vyhotovení diplomu. Umírá 6. srpna 1889 jako polní zbrojmistr, velitel sboru a velící generál v Praze. O diplom zažádal až Franz svobodný pán Philippovich von Philipsberg 20. května 1892, v té době polní zbrojmistr na odpočinku a majitel petrovaradínského pěšího pluku č. 70 pro sebe, vdovu po bratrovi Leontinu rozenou von Joëlson a jeho dcery Giselu (*1859) a Paulinu (*1865). Diplom byl vydán s datem 25. května 1892 a byl jím polepšen stávající erb:

Polepšení spočívalo v upřesnění figury věže, která je šedá, prolomená třemi černými okny (2,1) a černou bránou a má tři stínky, v odstranění zlata z košů šavlí, ve stanovení tinktury řeky na stříbrnou a v přidání koruny svobodných pánů na štít.

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Philippovich von Philipsberg 1781Philippovich von Philipsberg 1781164.46 KB
Philippovich von Philipsberg 1892Philippovich von Philipsberg 1892165.51 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře