Archivováno NK ČR

Negrelli z Moldelbe

Alois Negrelli (1799-1858) se narodil (jako Luigi Negrelli) v jihotyrolských Dolomitech, v městečku Primör (dnes Fiera di Primiero). Po studiích ve Feltre v Benátsku vstoupil roku 1819 do státní služby Rakouského císařství a působil v Tyrolsku a Vorarlbersku. Roku 1825 byl jmenován adjunktem krajského inženýra v Bregenzu. Ve své nové funkci se podílel na regulaci horního toku Rýna. Roku 1832 přijal nové místo a stal se inspektorem vodních staveb a silnic švýcarského kantonu Sankt Gallen. O čtyři roky později vybudoval ve spolupráci s tesařem Conradem Stadlerem pro město Curych nový most, tzv. Münsterbrücke, přes řeku Limmat. V zemi pak vystavěl i řadu jiných, dodnes obdivovaných staveb.
Negrelli jako jeden z prvních odhalil velkou budoucnost železnice a nepřekvapí proto, že jej rakouský císař pověřil řadou významných funkcí týkajících se tohoto oboru. Od roku  1842-48 vystavěl pro rakouské železnice řadu důležitých staveb, přičemž nejslavnější je tzv. Negrelliho (též Karlíský) viadukt (1846-49). Dnes to je druhý nejstarší dosud stojící most přes Vltavu v Praze a první železniční most přes Vltavu vůbec. Jeho stavba byla nutná pro pokračování Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan. Spojuje Masarykovo nádraží a Bubny a odděluje Nové Město od Karlína. Až do r. 1910 to byl dokonce nejdelší most Evropy. Jeho délka je 1110 m, původní šířka mostovky 7,60 metru (po odstranění kamenných parapetů pak 9 metrů). Nesl dvojkolejnou trať. Od roku 1836 se Negrelli zabýval i plánem na vybudování Suezského kanálu, jehož stavba se ale realizovala až po jeho smrti.
Jako uznávaný expert se Negrelli dočkal řady ocenění a funkcí. Byl sekčním šéfem a přednostou lombardsko-benátského Stavebního, železničního a telegrafního vrchního ředitelství a nositelem řady ocenění – královského pruského řádu Červeného orla III. třídy, královského saského Civilního záslužného řádu a řádu Würtemberské koruny. Rok po nástupu na trůn, v prosinci 1849, jej mu císař František Josef I. udělil řád Železné koruny III. třídy. V září následujícího roku pak Negrelli požádal c. k. ministerstvo vnitra na základě řádových statut o nobilitaci a udělení predikátu Moldelbe, který odkazoval na jeho budovatelskou činnost v Čechách (Moldau – Vltava, Elbe – Labe). Listinou z 20. října 1850 byl povýšen do rytířského stavu s predikátem rytíř Negrelli z Moldelbe (Ritter Negrelli von Moldelbe) a byl mu udělen erb:
Modrým břevnem, ve kterém se vidí dvě pětihroté stříbrné hvězdy, dělený štít. V horním stříbrném poli vyniká z levého okraje obrněná paže držící zlatou listovou korunu. Spodní pole je třikrát zlato-červeně dělené. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Klenotem na pravé s modro-stříbrnými přikrývadly jsou tři pera – stříbrné, modré a zlaté, na pravé s červeno-zlatými přikrývadly dvě zavřená, třikrát zlato-červeně dělená křídla.
 
Wurzbach, Constant von, Alois Ritter von Negrelli von Moldelbe, In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 20. Band, Wien 1869, s. 123-129.

NáhledPřílohaVelikost
rytíř Negrelli z Moldelbe (1850)rytíř Negrelli z Moldelbe (1850)152.18 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře