Archivováno NK ČR

Minkus

Předkové rodu Minkusů žili v židovské obci moravského města Velké Meziřící. Roku 1825 přestoupil Johann Theodor (1795-?) ke katolictví a o rok později se usadil ve Vídni. Živil se jako obchodník s vínem a později si ve Vídni otevřel restauraci, ve které zaměstnával i malý orchestr. Jeho manželkou byla Marie Franziska rozená Heilmannová (1807-?), původem z uherské Pešti, se kterou měl řadu dětí – tři syny a dvě dcery.
 
Největšího věhlasu ve své době dosáhl Ludwig (1826–1917), skladatel baletní hudby, virtuos ve hře na violu a pedagog. Své první skladby uveřejnil roku 1846. O šest let později byl angažován ve vídeňské dvorské opeře, ale krátce nato, roku 1853, odjel do Ruska, kde získal místo dirigenta orchestru knížete Nikolaje Jusupova (1827-1891). V letech 1856-1861 Ludwig pracoval jako violista v moskevském Velkém divadle. Jeho věhlas ale stále rostl a od roku 1861 působil ve Velkém divadle jako koncertmistr. Byl také profesorem hry na violu na moskevské konzervatoři a od roku 1864 vykonával funkci inspektora carských divadelních orchestrů. Roku 1891 odešel do penze a vrátil se do Vídně. Jeho finanční situace se velmi zhoršila po vypuknutí první světové války, když mu přestala docházet penze dosud vyplácená carskou vládou. Zemřel ve Vídni roku 1917. Jeho manželství s Maria Antoinette Schwarzovou zůstalo bezdětné.
 
Jeho mladší bratr Eugen (1841-1923) byl zaměřen zcela jinak. Zajímal ho obchod a již před dosažením dvaceti let začal pracovat jako bankovní úředník. Zpočátku působil u dolnorakouské Eskomptní banky, ale když fúzí tří bank roku 1870 vznikla Unionbank, změnil zaměstnavatele. Díky svým podnikatelskému a obchodnímu talentu rychle postupoval po úředním žebříčku a ještě před dovršením třiceti let byl jmenován bankovním ředitelem. Eugen byl uznávaným odborníkem na státní ekonomiku a zastával i řadu důležitých funkcí: stal se prezidentem Unionbank a viceprezidentem (a pozdějším prezidentem) Wiener Giro- und Cassen-Verein, a správním radou a členem představenstva několika bank a průmyslových závodů.
 
Za své zásluhy získal řadu ocenění: m.j. byl rytířem řádu Železné koruny III. třídy a komturem řádu Františka Josefa s hvězdou. Při příležitosti sjednání druhé válečné půjčky jej císař nejvyšším rozhodnutím z 19. srpna 1915 spolu s ředitelem Wiener Bankverein Bernhardem Popperem a ředitelem c. k. privilegovaného Kreditananstalt dr. Alexandrem Spitzmüllerem povýšil bez taxy do šlechtického stavu. Listinou z 8. července 1916 získal Eugen von Minkus erb:
 
Dělený štít. Nahoře je ve zlatě rostoucí černá orlice s červeným jazykem, spodní pole je dvakrát černo-zlatě polceno a pětkrát děleno. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí orlice ze štítu.
 
 
Jäger-Sunstenau, Hanns, Die geadelten Judenfamilien in vormärzlichen Wien, Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades an der philosophischen Fakultät der Universität Wien, Wien 1950.

NáhledPřílohaVelikost
von Minkusvon Minkus101.06 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře