Archivováno NK ČR

Mayer z Gunthofu

Zakladatel rodu Albert Mayer (1827-1906), pozdější továrník a velkoobchodník, se narodil v převážně německé obci Staré Hobzí nedaleko Dačic. Pocházel z původně nezámožné židovské rodiny z Uher, ale jeho otec Veit (1786-1865) prokázal neobyčejné podnikatelské schopnosti a ze skromných poměrů se vypracoval na uznávaného příslušníka tzv. druhé společnosti podunajské monarchie.
 
Veit Mayer vystudoval v letech 1812-1814 vídeňskou polytechniku a již roku 1815 otevřel ve Wiedenu, tehdejším předměstí města Vídně, tiskárnu kartounu, ve které se potiskovalo bavlněné plátno. Roku 1822 svůj podnik přeložil na jiné vídeňské předměstí, do Leopoldstadtu. Továrna prosperovala a proto si roku 1824 Veit spolu s bratrem Salomonem pronajal přádelnu a tiskárnu bavlny v moravském Starém Hobzí. O tři roky později pak získal tiskárnu hraběte Friese v Kettenhofu u Vídně. Když se bratři roku 1834 osamostatnili, zůstala tiskárna v Kettenhofu v Salomonově vlastnictví, zatímco Veit si podržel zbylé závody. Krátce nato Veit získal i c. k. privilegovanou tiskárnu bavlny hraběte Sternthala v Guntramsdorfu, kterou ovšem roku 1849 zrušil a vybudoval v jejím sousedství moderní textilní továrnu. Roku 1852 přibral k podnikání své syny Alberta a Franze a firma získala název „V. Mayer & Söhne“. Po Veitově smrti význam podniku stále narůstal a na konci 19. století prodával své výrobky nejen v monarchii, ale exportoval je také do Orientu a Jižní Ameriky.
 
Veitův syn Albert se společníkem otcovy firmy stal roku 1852. Firma se ve druhé polovině 19. století rychle rozvíjela, zejména díky instalaci nových potiskovacích strojů. V závodech byly navíc zřízeny rytecké dílny a bělírny. Roku 1890 Albert zakoupil pro potřeby tiskáren mechanickou přádelnu bavlny firmy „Anton und Fritz Steinbrecher“ v Moravské Třebové.
 
V Albertově generaci již rodina patřila k měšťanské elitě a rychle navazovala společenské kontakty. Dcera Helene (1862-1930), kterou měl s Rosou Leonovou, se roku 1879 provdala za uherského úředníka Lajose Dóczyho, jež byl roku 1878 povýšen do šlechtického stavu a roku 1900 získal baronát. Roku 1891 sice bylo manželství rozloučeno a Helena se o pět let později provdala za Maxe Wladimira von Beck (1854-1943), rakouského státního úředníka a pozdějšího předlitavského ministerského předsedu.
 
Albert Mayer velmi toužil po šlechtickém titulu. Roku 1890 se mu (nepochybně s přímluvou na nejvyšších místech) podařilo této pocty dosáhnout, když jej císař František Josef I. nejvyšším rozhodnutím z 15. září 1890 povýšil do šlechtického stavu s podmínkou úhrady taxy ve výši 1050 zlatých. Protože Albert zároveň požádal o čestný titul „šlechtic“ a predikát, vyšplhala se částka za nobilitaci na 1155 zlatých, ke kterým bylo nutné připočíst i poplatek za listinu. Albert usiloval o přídomky Gunteneck, Guntenau nebo Guntrau, jež byly ale všechny zadány. Po dohodě s ministerstvem mu nakonec listinou z 21. října 1890 byl udělen predikát Mayer šlechtic z Gunthofu (Mayer Edler von Gunthof) a erb, jež odkazoval na jeho podnikání v bavlnářství a textilním průmyslu:
 
Zlatý štít s modrou hlavou, ve které se vidí bílý plod bavlníku provázený na každé straně trojlistem se špičatými hroty na dlouhých stoncích - vše zlaté. Ve spodním poli je černá orlice s červeným jazykem a zbrojí, která drží v každém spáru tkalcovský člunek. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a modro-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí orlice ze štítu.
 
Po roce 1918 žila rodina v Rakousku a dodnes užívá jména Mayer-Gunthof. Ve 20. století proslavil rodové Albertův vnuk Franz Josef (1894-1977). Narodil se v Moravské Třebové, kde jeho děd vlastnil mechanickou tkalcovnu. Po jeho smrti a dovršení plnoletosti převzal správu rodinných podniků. Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Po jejím skončení zastával funkci generálního ředitele dolnorakouské Vöslauer Kammgarnspinnerei (Přádelna česané příze ve Vöslau). Byl spoluzakladatelem rakouského Industriellenvereinigung (Sdružení průmyslníků) a v letech 1960-1974 zastával úřad prezidenta této organizace. Založil nadaci „Dr. Franz Josef Mayer-Gunthof Stiftung“ určenou pro studenty rakouských vysokých škol a pracující. V současnosti je stipendium udělováno občanům Evropské unie a slouží k ovládnutí nebo vylepšení jazykových znalostí pro podnikatelské a průmyslové účely. Franz Josef zemřel ve Vídni roku 1977.
 
Přestože šlechtictví Mayerů bylo pozdního data, ve 20. století se spříznila i starou aristokracií. Dcera Franze Josefa, Franziska (1926-1987) se roku 1951 stala druhou manželkou Felixe hraběte Czernina (1902-1968), se kterým měla syny Franze Josefa (*1952), Petera (*1953), doktora práv, Johanna (*1954), lékaře a univerzitního profesora, a Huberta (1956-2006), známého rakouského novináře a nakladatele. Roku 1971 se podruhé provdala za Felixova bratra Wolfganga (1903-1982).
 
 
Österreichisches Biographisches Lexikon 1815 – 1950, Bd. 6.
Myška, Milan a kol., Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století, Ostrava 2003.

NáhledPřílohaVelikost
Mayer šlechtic z GunthofuMayer šlechtic z Gunthofu134.63 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře