Emanuel Max(1810-1901) patří k nejslavnějším českým sochařům 19. století. Narodil se v Janově u Sloupu v Čechách jako syn sochaře a řezbáře Josefa Františka Maxe. Stejné profesi se věnoval i jeho mladší bratr Josef (1804-1855), jehož syn Gabriel Max (1840-1915), profesor historické malby na akademii v Mnichově, byl po udělení rytířského kříže Řádu Bavorské koruny roku 1900 povýšen do osobního rytířského stavu.
Mezi nejslavnější díla Emanuela a Josefa Maxových patří pomník maršála Radeckého, původně umístěný na Malostranském náměstí v Praze, ale vytvořil také sochu sv. Ludmily pro chrám sv. Víta v Praze a pracoval také pro řadu šlechtických rodů (Rohany, Schwarzenbergy atd.).
Za své zásluhy byl jmenován skutečným členem Císařské akademie výtvarných umění ve Vídni, čestným občanem Královského hlavního města Prahy a nejvyšším rozhodnutím ze dne 15. října 1875 mu císař František Josef I. udělil Řád Železné koruny III. třídy. Na jeho základě byl Emanuel 23. ledna 1876 povýšen do rytířského stavu s predikátem rytíř Max z Wachsteinu/Ritter Max von Wachstein a získal erb:
V modrém štítě stojí na skále postava vstříc obráceného anděla v nařaseném rouchu, který má pravou ruku, v níž drží vavřínový věnec, opřenou o německý štít a v ohnuté levé ruce drží palmovou ratolest, vše stříbrné; u nohou mu leží zkřížené sochařské dláto (šikmo a dole) a kladivo, vše je provázeno čtyřmi zlatými hvězdami v rozích. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. rostoucí stříbrný dvojocasý lev s červeným jazykem, přikrývadla modro – stříbrná; II. dvě složená křídla, přední modré se čtyřmi zlatými hvězdami (2,2), zadní zlaté, přikrývadla modro – zlatá. Pod štítem se vine modrá páska se stříbrnou devizou WAHR, TREU, FEST.
Emanuel rytíř Max z Wachsteinu měl čtyři dcery, ale žádného syna a jeho rod tak po meči v první generaci vymřel.
Michal FIALA - Jan ŽUPANIČ
