Listinou danou v Ischlu 15. srpna 1913 císař František Josef I. povýšil Miklóse Mayora, titulárního generálmajora na odpočinku, za 34 let služby v armádě s účastí v boji u Trnova v Bosně a Hercegovině roku 1882, spolu se synem Miklósem Lipótem Jánosem a dcerou Márií Vinczenczií Rozálií provdanou za Ödöna Józsefa Cavallára vzešlými z manželství s Márií Leopoldinou Karolinou Vinczenczií Ficker, změnil jim jméno na Major udělil predikát szászhidvégi (de/von Szászhidvég) a erb:
Pod červenou hlavou se zlatou hvězdou a stříbrnou lilií vyrůstá ze zlaté koruny zlatý lev s červeným jazykem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je červeně oděná paže držící v nahé pěsti šavli se zlatým jilcem a záštitou.
Királyi Könyvek, 72. kötet, 812 oldal; 73. kötet, 25-26 oldal.
Michal FIALA
